Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. M., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Mrajcou, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2008, sp. zn. 3 To 469/2008, ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 328/2004, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností se Z. M. (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále též "krajský soud") pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
Označeným usnesením krajský soud zamítl, jako opožděně podanou, stížnost stěžovatele proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 23. 7. 2008, čj. 12 T 328/2004 - 735 (dále též "městský soud"), kterým mu bylo uloženo ochranné opatření v podobě zabrání věcí, specifikovaných ve výrokové části.
Stěžovatel tvrdil, že krajský soud pochybil při výkladu § 137 odst. 1 trestního řádu (dále jen "TrŘ"), ve spojení s ustanovením § 148 odst. 1 písm. b) TrŘ, když pro počátek běhu zákonné třídenní lhůty k podání stížnosti proti usnesení městského soudu považoval den vyhlášení napadeného usnesení městského soudu, a nikoli den doručení jeho písemného vyhotovení. V této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. IV. ÚS 2519/07.
Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadených rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Z ustanovení § 137 odst. 1 TrŘ, ve spojení s § 143 odst. 1 TrŘ, vyplývá, že stížnost proti usnesení lze podat do tří dnů. Tato lhůta se počítá od oznámení usnesení. Zákon určuje dvě formy oznamování usnesení, a to buď vyhlášení usnesení v přítomnosti dotčené osoby, nebo doručení opisu nepřítomné osobě. Výjimkou je usnesení, kterým bylo rozhodnuto o opravném prostředku, které je nutno doručovat vždy (§ 137 odst. 4 TrŘ).
V projednávané věci bylo zjištěno, že se jednalo o usnesení o uložení ochranného opatření. Stěžovatel i jeho obhájce byli osobně přítomni u veřejného zasedání městského soudu, konaného dne 23. 7. 2008, kde bylo usnesení o uložení ochranného opatření vyhlášeno. K oznámení usnesení stěžovateli i jeho obhájci tedy prokazatelně došlo jeho vyhlášením dne 23. 7. 2008. Od tohoto okamžiku běžela zákonem stanovená třídenní lhůta pro podání stížnosti, která uplynula dne 26. 7. 2008, resp. dne 28. 7. 2008. Stěžovatel podal svou stížnost až dne 8. 8. 2008. Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2519/07, na který stěžovatel odkázal, na projednávaný případ nedopadá. V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. ledna 2009
František Duchoň předseda I. senátu Ústavního soudu