Plný text
Sp. zn. I. ÚS 3/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem v právní věci stěžovatele J.Č., zastoupeného advokátem JUDr. P.P., o návrhu ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 1995, sp. zn. 7 To 340/94, t a k t o Návrh se o d m í t á O d ů v o d n ě n í Ústavní stížností ze dne 15. 12. 1995, došlou Ústavnímu soudu dne 3. 1. 1996, podává stěžovatel návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 1995, sp. zn. 7 To 340/94, kterým byl potvrzen (mimo výroku dle ustanovení § 228 odst. 1 trestního řádu o uložení povinnosti zaplatit způsobenou škodu) předchozí rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14. 7. 1994, čj. 2 T 139/91 - 509.
Stěžovatel svou ústavní stížnost odůvodňuje tím, že předmětným rozsudkem došlo k porušení čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR, podle kterého je soudce vázán zákonem, čl. 96 odst. 2 Ústavy ČR, podle kterého je jednání před soudem ústní a veřejné, a čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), zaručujícího osobní svobodu a podmínku, že nikdo nesmí být stíhán a zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, čl. 40 odst. 2 Listiny stanovícího presumpci neviny, čl. 40 odst. 3 Listiny stanovícího zásadu zajištění práva na obhajobu. Ústavní soud nejprve zkoumal hledisko § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, tj. zda byla splněna lhůta pro podání ústavní stížnosti. Dle citovaného ustanovení ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná dnem, 1
ÚS 3/96
kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 citovaného zákona), není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Právní moci napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně nabylo dne 12. 1. 1995, ústavní stížnost došla Ústavnímu soudu dne 3. 1. 1996, byla tedy podána opožděně. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. listopadu 1996 JUDr. Vladimír P a u 1 soudce zpravodaj
2