Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti I. M., bez právního zastoupení, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. října 2008, sp. zn. 3 UL 49/2008, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním ze dne 9. 12. 2008 se stěžovatel obrátil na Ústavní soud ve věci v záhlaví označené. Stěžovatelovo podání vykazovalo řadu formálních a obsahových vad (absentovalo v něm označení základních práv, která měla být napadenými rozhodnutími porušena, postrádalo jakoukoliv argumentaci stran porušení základních práv, stěžovatel nebyl právně zastoupen). Z evidence rozhodnutí Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel již v minulosti podal množství podobných návrhů (více než devadesát), přičemž v drtivé většině těchto případů ani po výzvě soudce zpravodaje k odstranění vad návrhu nedošlo (např. řízení sp. zn. I. ÚS 823/06, I. ÚS 494/07, II. ÚS 493/07, IV. ÚS 495/07, III. ÚS 613/07, IV. ÚS 631/07, III. ÚS 681/07, III. ÚS 710/07, II. ÚS 1927/07 a mnoho dalších). Z desítek dalších řízení o ústavních stížnostech stěžovatele je tak zřejmé, že stěžovatel systematicky ignoruje požadavek povinného zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl opakovaně podrobně poučen, jaké náležitosti má mít řádná ústavní stížnost (naposled v řízení sp. zn. II. ÚS 2172/08 výzvou ze dne 9. září 2008). Tyto požadavky kladené zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem jsou stěžovateli nepochybně známy již nejméně od roku 2005.
V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě identických případů předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.
Proto soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl. Lze dodat, že shodně postupoval Ústavní soud v mnoha jiných usneseních, dokonce týkajících se téhož stěžovatele (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 2107/07, I. ÚS 325/08, III. ÚS 681/08, II. ÚS 713/08, III. ÚS 1496/08; ve vztahu ke stěžovateli naposled v usnesení sp. zn. I. ÚS 2911/08 ze dne 3. prosince 2008). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. prosince 2008
Ivana Janů soudce zpravodaj