Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky RA+spol.,s.r.o. Mjr. Frymla 532, Mladá Boleslav, zastoupené JUDr. Martinem Klímou, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2019, č. j. 20 Cdo 2462/2019-107, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019, č. j. 13 Co 161/2019-82, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 4. 2019, č. j. 30 C 13/2019-50, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byl dne 19. 9. 2019 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Stěžovatelka v procesním postavení žalovaného vznesla v řízení o vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí námitku místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci vedené pod sp. zn. 30 C 13/2019. Jmenovaný soud ústavní stížností napadeným usnesením námitku stěžovatelky zamítl. O podaném odvolání rozhodl ústavní stížností napadeným usnesením Městský soud v Praze tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Následně podané dovolání bylo ústavní stížností napadeným usnesením odmítnuto.
Stěžovatelka má za to, že uspořádání jednotlivých důvodů obsažených v § 88 o. s. ř. znamená vyjádření hierarchie určitých konkrétních důvodů pro výluku z obecného právního ustanovení vyjádřeného zákonem. Jednotlivé důvody jsou podle stěžovatelky seřazeny sestupně od nejdůležitějšího k nejméně důležitému. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítla, že rozhodnutími obecných soudů bylo zasaženo do jejích základních práv zaručených čl. 38 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud zdůrazňuje, že rozhodnutí o místní příslušnosti je procesním rozhodnutím. Na takové rozhodování nelze klást stejné nároky, jako na rozhodování meritorní. Ústavněprávní přezkum rozhodování obecných soudů směřuje, jak ostatně vyplývá z ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, k přezkumu meritorních rozhodnutí a přezkum procesních rozhodnutí Ústavní soud připouští pouze výjimečně tam, kde by porušením procesních předpisů v průběhu procesu došlo k nenapravitelnému důsledku. Jde především o to, aby takové rozhodnutí nebylo svévolné. V dané věci obecné soudy dospěly ke spolehlivým zjištěním, zakládajícím místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4. Obecné soudy své závěry řádně odůvodnily a z ústavněprávního hlediska jim není čeho vytknout.
Z výše vyložených důvodů Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost odmítl v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. října 2019
David Uhlíř v. r. předseda senátu