Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele M. M., zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem, sídlem [adresa] Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 2954/2023-116 ze dne 5. 10. 2023, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 12 Co 144/2023-92 ze dne 27. 6. 2023 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 7 C 132/2022-59 ze dne 7. 3. 2023, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Věc sp. zn. I. ÚS 3051/23 se postupuje k projednání a rozhodnutí plénu.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí; namítá, že jimi byla porušena jeho práva zaručená v čl. 3, čl. 11, čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod ("Listina") ve spojení s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva").
2. Klíčovou otázkou v projednávané věci je, zda soudy porušily základní práva stěžovatele na soudní ochranu a náhradu újmy, kterou mu stát způsobil nepřiměřeně dlouhým soudním řízením, a to z důvodu, že při stanovení "základní výše" zadostiučinění bez dalšího vycházely ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011, aniž by jakkoliv zohlednily změnu hodnoty peněz v důsledku inflace.
3. Podle čl. 1 odst. 1 písm. i) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. j. Org. 24/14 o atrahování působnosti platí, že si plénum Ústavního soudu podle § 11 odst. 2 písm. k) zákona o Ústavním soudu vyhrazuje rozhodování o jiné věci, navrhne-li to jednomyslně senát příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
4. V nyní projednávané věci jsou podle prvního senátu Ústavního soudu dány důvody, pro které by věc měla být postoupena k projednání a rozhodnutí plénu. Problematika zohlednění dopadů inflace při stanovení "základní výše" zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení je zásadního právního významu a její řešení bude mít dopad na velký počet budoucích soudních řízení a potenciálně i na finanční prostředky státu.
5. Postoupení věci plénu odůvodňuje také skutečnost, že příslušná právní otázka přímo souvisí s hodnocením sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011. Rovněž proto považoval první senát za vhodné, aby se k této otázce vyjádřilo plénum Ústavního soudu jako celek (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 14/24 ze dne 28. 5. 2024, bod 2; či usnesení sp. zn. I. ÚS 2926/23 ze dne 26. 6. 2024).
6. První senát Ústavního soudu, příslušný k projednání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3051/23, proto jednomyslně rozhodl o postoupení věci k projednání a rozhodnutí plénu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. února 2025
Jan Wintr v. r. předseda senátu