Usnesení ze dne 21. 2. 2024
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra (soudce zpravodaje), soudce Jaromíra Jirsy a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti J. N., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Odolov, zastoupeného JUDr. Ing. Václavem Chumem, LL.M., advokátem se sídlem [adresa] a, Praha 4, proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 150/2023 ze dne 12. 7. 2023, rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 42/2022 ze dne 29. 6. 2022 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka Pardubice sp. zn. 63 T 6/2021 ze dne 18. 3. 2022, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí pro porušení svých práv podle čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.
2. Stěžovatel byl v záhlaví citovaným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové uznán vinným pokusem zločinu podvodu podle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, a to ve spolupachatelství s T. F. Stěžovatel byl za to odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, k peněžitému trestu ve výši 5 000 000 Kč a k trestu propadnutí věci (zajištěných 1 500 000 Kč). Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě způsobené škody a nemajetkové újmy. Odvolání proti rozsudku bylo Vrchním soudem v Praze zamítnuto. Nejvyšší soud následně podané dovolání odmítl.
3. Stěžovatel ve stížnosti namítá, že soudy pochybily při hodnocení důkazů, když své závěry postavily toliko na nepřímých důkazech, které netvoří ucelený a na sebe logicky navazující řetězec, a trvá na tom, že se ke své trestné činnosti nedoznal. Dále napadá uloženou výši trestu, zejména peněžitý trest ve výši 5 000 000 Kč, když uvádí, že soudy nezjistily jeho majetkové poměry, peněžitý trest nebude schopen uhradit, a jedná se tak o faktické prodloužení trestu odnětí svobody. Dále tvrdí, že je postihován nejen za pokus podvodu, ale i za trestný čin vraždy, za který byl odsouzen pouze spoluobviněný T. F. Uložené tresty jsou zcela evidentně nespravedlivé a nepřiměřené a nepovedou k nápravě pachatele. Soudy navíc při jejich ukládání nevzaly v potaz celkovou délku řízení a nevěnovaly se jejich přiměřenosti. Stěžovatel v doplnění ústavní stížnosti zdůraznil, že se soudy dopustily svévole, své rozhodnutí řádně nezdůvodnily a nezohlednily dopad uložení peněžitého trestu do jeho základních práv a svobod. Nezohlednily jeho osobní a majetkové poměry a nezabývaly se otázkou dobytnosti peněžitého trestu.
4. Procesní podmínky řízení o ústavní stížnosti jsou splněny. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným a řádně zastoupeným stěžovatelem. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný a nejsou dány ani důvody její nepřípustnosti.
5. Ústavní stížnost je však zjevně neopodstatněná.
6. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a řídí se zásadou zdrženlivosti v zasahování do jejich činnost. Do jejich rozhodování je v řízení o ústavní stížnosti oprávněn vstoupit pouze tehdy, byla-li jejich pravomocným rozhodnutím porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatele. Jiné vady se nacházejí mimo přezkumnou pravomoc Ústavního soudu.
7. Námitkám stěžovatele se obecné soudy v napadených rozhodnutích již velmi obsáhle věnovaly a plně je vypořádaly. Z ústavněprávního pohledu jim přitom není co vytknout. Ústavní soud zde není od toho, aby přehodnocoval jejich skutkové závěry. V projednávané věci přitom nic nenasvědčuje tomu, že by při hodnocení důkazů nastal exces. Délka trestního řízení se rovněž nejeví excesivní. Soudy majetkové poměry stěžovatele zkoumaly a dospěly k závěrům, které nejsou ústavně nikterak problematické. Překážkou pro uložení peněžitého trestu podle § 67 trestního zákoníku navíc není, kdyby soudy zcela neobjasnily majetkovou situaci obviněného, jestliže by jinak měly dostatek podkladů pro závěr, že obviněný má prostředky k tomu, aby peněžitý trest zaplatil.[FJ1]
8. Ústavní soud proto uzavírá, že z tvrzení obsažených v ústavní stížnosti neplyne, že by napadený postup zakládal porušení ústavně zaručených základních práv stěžovatele. Jeho ústavní stížnost proto podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2024
Jan Wintr, v. r. předseda senátu
Usnesení ze dne 6. 12. 2023
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Veroniky Křesťanové a soudců Josefa Fialy a Tomáše Lichovníka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. N., t. č. Vazební věznice Praha Ruzyně, zastoupeného JUDr. Václavem Vlkem, advokátem, sídlem [adresa] Praha 8 – Karlín, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. července 2023 č. j. 8 Tdo 150/2023-5871, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. června 2022 sp. zn. 8 To 42/2022 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. března 2022 č. j. 63 T 6/2021-5217, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Vrchního státního zastupitelství v Praze a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, jako vedlejších účastníků řízení, o návrhu na vyloučení soudce Pavla Šámala z projednání a rozhodování věci, takto:
Výrok
Soudce Pavel Šámal je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3081/23.
Odůvodnění
1. V posuzované věci je jedním z napadených rozhodnutí v záhlaví označené usnesení Nejvyššího soudu, které vydal jeho senát 8 Tdo, v němž zasedala a rozhodovala jako jeho předsedkyně JUDr. Milada Šámalová, manželka soudce Ústavního soudu Pavla Šámala, který je v posuzované věci soudcem zpravodajem.
2. Soudce Pavel Šámal v přípisu ze dne 1. 12. 2023, adresovaném předsedkyni IV. senátu, uvedl, že vzhledem k tomu, že by – s ohledem na jeho uvedený vztah k JUDr. Miladě Šámalové – objektivně mohly vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti, předkládá spis k rozhodnutí o svém vyloučení z projednání a rozhodování v uvedené věci.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“)].
4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. S ohledem na poměr soudce Pavla Šámala k uvedené soudkyni Nejvyššího soudu, která se podílela na přijetí napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu o stěžovatelem podaném dovolání v dané věci, proto IV. senát Ústavního soudu (ve složení s předsedou II. senátu Ústavní soudu nahrazujícího aktuálně neobsazené místo soudce ve IV. senátu) určený podle § 10 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2023 pro rozhodnutí o vyloučení soudce I. senátu, dospěl k závěru, že je naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a tudíž rozhodl o vyloučení soudce Pavla Šámala z projednání a rozhodování věci sp. zn. I. ÚS 3081/23.
6. Vzhledem k tomu, že byl takto vyloučen soudce zpravodaj, předseda Ústavního soudu návazně přidělí věc podle § 10 odst. 2 Rozvrhu práce Ústavního soudu pro rok 2023 jinému soudci I. senátu Ústavního soudu jako soudci zpravodaji.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2023
Veronika Křesťanová v. r. předsedkyně senátu