Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky I. Š., zastoupené JUDr. Stanislavem Polčákem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 17. 6. 2010, čj. 60 Co 242/2010 - 683, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Dne 2. 11. 2010 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky označené jako "odstranění vad ústavní stížnosti", kterým navrhovala zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně. Stěžovatelka tímto podáním zřejmě zamýšlela odstranit vady její dřívější ústavní stížnosti ze dne 16. srpna 2010, která však byla usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2411/10, odmítnuta proto, že ve stanovené lhůtě neodstranila její vady.
Jelikož zmíněná ústavní stížnost byla odmítnuta, bylo shora označené podání stěžovatelky posouzeno jako nový návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"). Proto Ústavní soud u zmíněného podání stěžovatelky zkoumal, zda tato ústavní stížnost byla podána včas, zda je přípustná a zda splňuje i další obsahové a formální náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tímto procesním prostředkem, od jehož doručení bylo třeba odvozovat počátek lhůty k podání ústavní stížnosti, bylo v případě stěžovatelky usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 17. 6. 2010, které, jak Ústavní soud ověřil u Okresního soudu ve Zlíně, bylo do její poštovní schránky vloženo dne 19. července 2010. Jestliže podala nyní projednávanou ústavní stížnost až dne 2. listopadu 2010, učinila tak zjevně po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty, jež skončila v pátek dne 17. září 2010. I kdyby tato nová ústavní stížnost byla podána včas, opět nesplňuje náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Stěžovatelka sice v doplňujícím podání ze dne 23. listopadu 2010 připojila odpovídající počet stejnopisů ústavní stížnosti a plnou moc ustanoveného advokáta, ale nepřipojila kopii soudního rozhodnutí, které navrhla zrušit. Z uvedených důvodů soudci zpravodaji nezbylo než její ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro její podání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2010 František Duchoň, v. r. soudce Ústavního soudu