I. ÚS 3145/12

Odůvodnění

S poukazem na blíže rozvedená tvrzení o dotčení ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 8, čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozsudků obecných soudů. Současně uvedl, že proti předmětnému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem podal prostřednictvím svého obhájce dovolání, o kterém nebylo dosud rozhodnuto.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Podal-li stěžovatel vůči (ústavní stížností napadenému) rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. prosince 2011 č. j. 5 To 461/2011-1413 dovolání, přičemž řízení o něm není skončeno, nezbylo Ústavnímu soudu za této procesní situace, než jeho návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. listopadu 2012

Pavel Holländer soudce zpravodaj