Ústavní soud rozhodl dne 20. ledna 2009 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti A. S., zastoupeného JUDr. Prokopem Benešem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 27. 11. 2008, sp. zn. 1 ZT 1034/2008 ve spojení s usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení odboru OK, ze dne 10. 11. 2008, č. j. ORIV-16558/TČ-2008-71, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Včas zaslanou ústavní stížností, splňující formální náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných usnesení, neboť má zato, že výše uvedená, ústavní stížností napadená, usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 a usnesení Policie ČR, Obvodního ředitelství Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení odboru OK, jsou v rozporu se ústavně zaručenými právy a svobodami vyjádřenými v čl. 40 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), tedy práva na obhajobu, dále v čl. 8 odst. 2 Listiny - stíhání jen ze zákonných důvodů a právo na spravedlivý proces ve smyslu hlavy páté Listiny. Dne 12. 12. 2008 zahájil Policejní orgán, Obvodní ředitelství Praha IV, Služba Kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení odboru OK, U Plynárny 2, [PSČ obec], trestní stíhání stěžovatele, a to na základě usnesení ze dne 10. 11. 2008 ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, vedené pod č. j. ORIV-16558/TČ-2008-71. Trestní stíhání stěžovatele bylo zahájeno pro trestný čin ublížení na zdraví podle ust. § 221 odst. 1,2c zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, kterého se měl stěžovatel dopustit tím, že dne 15. 7. 2008 v době kolem 13:00 hodin v Praze 4, ul. Mojmírova 15, fyzicky napadl poškozeného B. P. údery pěstí a kopy, přičemž jmenovaného srazil k zemi a v důsledku toho u něj došlo ke kompresivní zlomenině 4. bederního obratle s vpáčením horní krycí plochy obratle. Byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, z něhož bylo zjištěno, že poškozený utrpěl poranění označené jako těžká újma na zdraví. Doba léčení poškozeného byla kolem 12 týdnů.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní soud po důkladném seznámení se s ústavní stížností napadenými usneseními a ústavní stížností konstatuje, že to, zda je trestní stíhání po právu, se ukáže v dalším řízení. Nyní se Ústavní soud nemůže vyjadřovat k tomu, zda jsou důvody pro zahájení trestního stíhání dány. Ústavní soud na tomto místě konstatuje, že trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, jehož cílem je bez důvodných pochybností na základě řádně opatřených a provedených důkazů a při zachování zaručených práv dotčených osob zjistit, zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele, uložit mu spravedlivý trest nebo rozhodnout o potřebném ochranném opatření a takové rozhodnutí vykonat. Stěžovatelův případ se nyní nachází ve stádiu trestního řízení, které se nazývá přípravné řízení, jehož cílem je především: prověřit podezření zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele, ale také zabránit nedůvodnému postavení obviněného před soud. K vytýkanému porušení hlavy páté Listiny Ústavní soud konstatuje, že spravedlivým procesem se rozumí celý postup a ucelený řetězec postupů, kdy jsou soudní cestou chráněna práva a právem chráněné zájmy osob. Jinými slovy právo na spravedlivý proces je ústavně zaručené právo každého na přístup před nezávislého a nestranného soudce, před nímž se domáhá ochrany svých práv. Jde o zákonem stanovený procesní postup a zákonem upravené soudní řízení. Spravedlivý proces je také proces, jehož délka je přiměřená složitosti konkrétního případu. Jde tedy o celý řetězec záruk zákonnosti, které v souhrnu odpovídají nárokům ústavnosti vyjádřené v ústavním pořádku České republiky. Všechny tyto aspekty zajišťují "fair trial". Právo na přístup k soudu nebylo stěžovateli odňato. Uplatní se tedy, bude-li stěžovateli hrozit újma na jeho právech po eventuálním podání obžaloby. Pokud je v textu podané ústavní stížnosti poukazováno na "nezákonné chování policie", nelze toto řešit zrušením ústavní stížností napadených usnesení o zahájení trestního stíhání a jiný návrh ústavní stížnost neobsahuje.
Ústavní soud neshledal v napadených rozhodnutích tvrzené porušení základních práv stěžovatele a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný jelikož stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. ledna 2009 Eliška Wagnerová soudce zpravodaj