Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. V., zastoupeného JUDr. Václavem Faltýnem, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2011, čj. 1 Afs 39/2011 - 95, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ve své ústavní stížnosti stěžovatel navrhl zrušení shora uvedeného rozsudku, jako porušujícího jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech.
Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, zkoumá, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"). Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně dovodil (např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 372/04, ze dne 26. 11. 2004), že ústavní soudnictví a jeho pravomoc jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost již nelze napravit jiným způsobem. Z ústavní stížnosti a připojených listin Ústavní soud zjistil, že na základě stěžovatelem podané správní žaloby Krajský soud v Plzni, rozsudkem ze dne 28. 2. 2011, čj. 57 Af 23/2010 - 50, zrušil rozhodnutí žalovaného Celního ředitelství Plzeň ze dne 22. 12. 2009, čj. 12138-2/2009-160100-21, ve znění opravného usnesení ze dne 25. 1. 2010, čj. 835/2010-16001-21. Po kasační stížnosti žalovaného Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 3. 8. 2011, čj. 1 Afs 39/2011 - 95, napadený rozsudek zrušil a vrátil věc Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. Je tedy zjevné, že právě před Krajským soudem v Plzni bude probíhat další řízení, v jehož rámci se stěžovatel může domáhat ochrany svých ústavně zaručených práv a svobod. Ústavnímu soudu nepřísluší přezkoumávat důvody, které vedly Nejvyšší správní soud ke zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Plzni v této konkrétní věci. Podaná ústavní stížnost je předčasná, a tedy nepřípustná. S ohledem na shora uvedené proto soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost stěžovatele podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 22. listopadu 2011 František Duchoň, v. r. soudce Ústavního soudu