I. ÚS 3350/25

Odůvodnění

1. Stěžovatel podal ústavní stížnost proti v záhlaví uvedeným rozsudkům, které byly vydány v řízení o zvýšení výživného na nezletilou dceru stěžovatele. Podle rozvrhu práce byla jako soudkyně zpravodajka určena Dita Řepková. V přípise, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 30. 12. 2025, stěžovatel uvedl, že by soudkyně Dita Řepková mohla být v jeho věci podjatá, neboť měla pochybit při nařízení výkonu trestu odnětí svobody v jeho trestní věci, kterou jako soudkyně Krajského soudu v Brně rozhodovala pod sp. zn. 50 T 3/2010.

2. Soudkyně Dita Řepková k námitce podjatosti uvedla, že ke stěžovateli nemá žádný vztah a nemá ani žádný vztah k řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. K pochybení v rámci vykonávací trestní agendy došlo při činnosti vyšší soudní úřednice, která si neuvědomila, že stěžovateli nemá být vzhledem k zápočtu trestu a podmíněnému propuštění z předchozího výkonu trestu, trest nařizován. Stěžovatel nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody dne 4. 6. 2021 a po jeho upozornění na předchozí podmíněné propuštění vydala Dita Řepková dne 7. 6. 2021 příkaz k jeho propuštění. Nešlo tedy o její pochybení a s námitkami stěžovatele byla konfrontována nyní poprvé.

3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), z důvodu ústavní garance nestrannosti soudu.

4. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska. Jde-li o subjektivní kritérium, vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě a nestrannost soudce je presumována, dokud není prokázán opak. Objektivní kritérium pak vypovídá o tom, zda soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat.

5. IV. senát určený rozvrhem práce pro rozhodnutí o vyloučení soudce po provedení řízení podle § 38 odst. 1 věta druhá zákona o Ústavním soudu neshledal, že by - s ohledem na zjištěné skutečnosti - mohly vzniknout oprávněné pochybnosti o nepodjatosti soudkyně Dity Řepkové z projednávání a rozhodování věci.

6. Soudkyně Dita Řepková sama uvedla, že nemá žádný vztah ke stěžovateli, ani k řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Pochybení v řízení, které nemá žádnou souvislost s řízením, o něž v nyní projednávané ústavní stížnosti jde a kterého se navíc neměla dopustit soudkyně Dita Řepková, nýbrž vyšší soudní úřednice, nezavdává pochybnosti o nepodjatosti soudkyně Dity Řepkové. Danou situaci nelze hodnotit tak, že by mohla založit takový stav, který by znemožňoval nestranné rozhodování a byl by důvodem pro vyloučení soudkyně Dity Řepkové.

7. Protože IV. senát Ústavního soudu neshledal v posuzované věci splnění podmínky uvedené v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, rozhodl, že soudkyně Dita Řepková není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 3350/25.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, které byly vydány v řízení o zvýšení výživného na jeho nezletilou dceru.

2. Předtím, než Ústavní soud přistoupil k meritornímu přezkumu, zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a jsou dány podmínky k jejímu projednání.

3. Ústavní stížnost nebyla sepsána advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a nebyla k ní přiložena speciální plná moc udělená advokátovi (§ 31 zákona o Ústavním soudu), ani kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku nebo mimořádném opravném prostředku (§ 72 odst. 6). Ústavní soud proto stěžovatele vyzval k odstranění těchto vad a určil mu k tomu lhůtu.

4. Ústavní soud (IV. senát) k námitce stěžovatele rozhodl dne 8. 1. 2026 tak, že soudkyně Dita Řepková není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 3350/25.

5. Stěžovatel v určené lhůtě vytýkané vady neodstranil. Jakkoliv (prostřednictvím svého právního zástupce) v této lhůtě doložil plnou moc a kopii rozhodnutí o posledním opravném prostředku, nedoložil již bezvadnou a projednatelnou ústavní stížnost sepsanou advokátem. Povinné právní zastoupení nevnímá Ústavní soud pouze formálně, ale i materiálně. Z těchto důvodů nelze postup stěžovatele považovat za úplné odstranění vytýkaných vad. Z toho důvodu Ústavní soud odmítl ústavní stížnost stěžovatele pro neodstraněné vady podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2026

Dita Řepková v. r. soudkyně zpravodajka