Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu, který podala SMS - súkromná montážná spoločnosť, a. s., se sídlem v [adresa] zastoupené JUDr. Lukášem Duffkem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesením Vrchního státního zastupitelství v Olomouci č. j. 1 VZT 35/2020-202 ze dne 19. října 2021 a Krajského státního zastupitelství v Brně č. j. 2 KZV 24/2019-217 ze dne 17. srpna 2021, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Krajského státního zastupitelství v Brně, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
1. Krajské státní zastupitelství v Brně postoupilo trestní věc organizační složky navrhovatelky "jinému orgánu, neboť výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, že však jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek". Vrchní státní zastupitelství v Olomouci ke stížnosti stěžovatelky zrušilo napadené usnesení, nově rozhodlo a věc postoupilo z týchž důvodů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Navrhovatelka brojí proti oběma usnesením s tím, že trestní stíhání bylo zahájeno pro jednání (§ 248 trestního zákoníku), které nebylo v době spáchání zařazeno mezi trestné činy, jichž se může dopustit právnická osoba; současně namítá, že trestní stíhání bylo zahájeno proti její organizační složce, která nemá právní osobnost, a proto nemůže být subjektem řízení.
2. Ústavní soudnictví je vybudováno na přezkumu věcí pravomocně skončených, kdy protiústavnost nejde napravit jiným způsobem. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který má subsidiární povahu. Ochrana ústavnosti není úkolem jen Ústavního soudu, ale všech orgánů veřejné moci a řízení před Ústavním soudem je možné teprve po vyčerpání všech ostatních procesních prostředků, nejsou-li ostatní orgány veřejné moci již schopny tvrzený protiústavní stav napravit.
3. Napadenými rozhodnutími byla věc postoupena správnímu orgánu, kterému přísluší posoudit, jak jde-li o jednání protiprávní, tak i s jakým subjektem má být řízení vedeno. Do konečného rozhodnutí (správního orgánu) je na návrh nutno hledět jako na předčasný; navrhovatelka nevyčerpala příslušné procení prostředky, a proto je její návrh ve smyslu § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu nepřípustný.
4. Pro úplnost je nutno uvést, že obsahově shodný návrh byl Ústavnímu soudu zaslán rovněž organizační složkou navrhovatelky, jejíž věc je vedena pod sp. zn. I. ÚS 3376/21. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2022 Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj