Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. D., zastoupeného JUDr. Pavlem Blanickým, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 9. 2008, sp. zn. 3 T 3/2008, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 61 To 434/2008, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 13. 2. 2009, stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Stěžovatel uvedl, že souběžně s ústavní stížností podal, v zákonné lhůtě, dne 5. 2. 2009, dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.
Z tohoto důvodu bylo proto nezbytné zabývat se nejprve otázkou přípustnosti ústavní stížnosti. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., je jedním z důvodů nepřípustnosti ústavní stížnosti okolnost, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní stížnost je totiž pojímána jako subsidiární prostředek k ochraně základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, snaží se své zásahy do činnosti orgánů veřejné moci snižovat na minimum. Jejich rozhodnutí je oprávněn přezkoumávat pouze v případě, pokud před podáním ústavní stížnosti byly vyčerpány všechny ostatní prostředky k ochraně práva, s nimiž je stěžovatel oprávněn disponovat. Pojem "vyčerpání" přitom znamená nejen uplatnění všech příslušných procesních prostředků, ale i dosažení rozhodnutí ve věci. V tomto konkrétním případě ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí obecných soudů, za situace, kdy je současně proti stejným rozhodnutím (resp. proti rozhodnutí odvolacího soudu) podáno dovolání k Nejvyššímu soudu. Za této situace rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Takovýmto posledním prostředkem je, v předmětné věci, dovolání podané k Nejvyššímu soudu, respektive rozhodnutí o něm. Tato skutečnost činí ústavní stížnost nepřípustnou, kterou soudce zpravodaj, usnesením mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. února 2009
František Duchoň soudce Ústavního soudu