Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatelky Z. Š., bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 2033/2025-175 ze dne 8. 9. 2025, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a České republiky ? Ministerstva pro místní rozvoj, sídlem [adresa] Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 26. 11. 2025 Ústavní soud obdržel ústavní stížnost stěžovatelky, podanou k poštovní přepravě dne 25. 11. 2025, proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí. Stěžovatelka požaduje stanovení dodatečné lhůty k odstranění vad návrhu do doby rozhodnutí České advokátní komory o její žádosti o určení advokáta k zastupování v tomto řízení (žádost odeslala dne 13. 11. 2025, přičemž dle informace uvedené v přiložené kopii žádosti jí bylo napadané rozhodnutí doručeno dne 25. 9. 2025). Kritizuje právní úpravu určení advokáta s tím, že nadále vylučuje žadatele, kteří si nemohou právní pomoc obstarat z jiných než majetkových důvodů.
2. Podání stěžovatelky trpí vadami. Stěžovatelka není zastoupena advokátem podle § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost není podle § 34 odst. 1 téhož zákona odůvodněna. Ústavnímu soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatelka se na něj obrací s obdobnými návrhy opakovaně (celkem zahájila přes 200 řízení před Ústavním soudem).
3. Ústavní soud stěžovatelku již v předchozích věcech poučil o náležitostech řádné ústavní stížnosti. Upozornil ji také na to, že ji nebude o těchto náležitostech poučovat v každé další věci znovu a že její opětovně vadné ústavní stížnosti mohou být odmítnuty bez předchozí výzvy k odstranění vad. Takto Ústavní soud postupoval i v případech, kdy stěžovatelka požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta relativně krátce před uplynutím lhůty k podání ústavní stížnosti (srov. bod 1 tohoto usnesení) a kdy polemizovala s právní úpravou určení advokáta Českou advokátní komorou (viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1650/25 ze dne 23. 6. 2025, sp. zn. IV. ÚS 1798/25 ze dne 30. 6. 2025, sp. zn. II. ÚS 2078/25 ze dne 29. 7. 2025 či sp. zn. II. ÚS 2410/25 ze dne 29. 8. 2025).
4. V nynější věci ústavní stížnost stěžovatelky trpí stejnými vadami, na které již byla mnohokrát upozorněna, a poskytnutí dalšího poučení a lhůty pro odstranění vad se nejeví efektivní. Stěžovatelka si musí být povinných náležitostí s ohledem na opakované poučování a odmítání jejích obdobných návrhů již v desítkách případů vědoma. Přesto znovu podala ústavní stížnost s týmiž vadami.
5. Ústavní soud tedy nemá důvod ani v nynější věci volit jiný postup než jako v mnoha dosavadních věcech za obdobné situace. Proto soudkyně zpravodajka za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítla.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. listopadu 2025
Kateřina Ronovská v. r. soudkyně zpravodajka