Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky M. K., zastoupené Mgr. Janou Roubalovou, advokátkou se sídlem [adresa] Praha 2, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 23. září 2025 č. j. 78 EXE 6409/2017-510, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníka řízení, a V. K., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Napadeným usnesením okresní soud zastavil řízení o návrhu stěžovatelky (povinné) na zastavení exekuce a zamítl její námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 11. 8. 2025 č. j. 007 EX 4422/17-258. Stěžovatelka namítala, že příkaz k úhradě nákladů exekuce má být zrušen, protože se jedná o neoprávněnou exekuci, kterou je třeba zastavit. K samotnému příkazu sdělila toliko, že není transparentně a srozumitelně vyčíslený. Okresní soud uvedl, že exekutor byl oprávněn příkaz vydat, jím provedené výpočty nákladů exekuce jsou správné a vydaný příkaz je přezkoumatelný.
2. Stěžovatelka podává proti shora označenému usnesení ústavní stížnost. Okresní soud podle ní porušil její právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále "Úmluva") a právo vlastnit majetek (čl. 11 Listiny). Zároveň podle ní porušil princip vázanosti soudu zákonem (čl. 95 Ústavy) a princip procesní rovnosti (čl. 96 Ústavy).
3. Stěžovatelka rekapituluje dosavadní průběh exekučního řízení a uplatněné námitky před okresním soudem. Namítá, že samotný exekuční titul je neplatný a nevykonatelný. I kdyby byl vykonatelný, exekuce byla nařízena předčasně. Napadené usnesení kromě toho není řádně odůvodněno.
4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněnou a řádně zastoupenou osobou, je přípustná a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný [§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2, § 72 odst. 1 písm. a) a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu].
5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
6. Ústavní soud připomíná, že k problematice náhrad nákladů řízení se staví nanejvýš zdrženlivě, podrobuje ji omezenému ústavněprávnímu přezkumu a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení přistupuje pouze výjimečně. Byť i rozhodnutí o náhradě nákladů řízení může mít (obecně vzato) citelný dopad do majetkové sféry účastníka řízení, je ve vztahu k věci samé jednoznačně podružné a samo o sobě většinou nedosahuje intenzity způsobilé porušit základní práva nebo svobody stěžovatelů.
7. Navíc stěžovatelka napadá usnesení okresního soudu, který potvrdil její povinnost zaplatit náklady exekuce ve výši 44 600 Kč a náklady povinného ve výši 11 882,2 Kč. Spornou je tedy peněžní částka jenom mírně převyšující hodnotu 50 000 Kč, což je částka považována judikaturou Ústavního soudu za bagatelní [viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 2162/24; sp. zn. III. ÚS 3356/23; § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].
8. Stěžovatelka v ústavní stížnosti pouze opakuje námitky týkající se nezákonnosti a nevykonatelnosti exekučního titulu, které již byly obecnými soudy vypořádány. Jediná námitka týkající se samotného napadeného usnesení se týká nedostatečného vypořádání stěžovatelčiny námitky, že požadované náklady nebyly transparentně a srozumitelně vyčísleny. Okresní soud tuto námitku vypořádal v bodech 14-16 napadeného usnesení. Vysvětlil, že z odůvodnění je patrné jakou částku vzal soudní exekutor jako tarifní hodnotu. Podle okresního soudu soudní exekutor v souladu se zákonnými a podzákonnými předpisy podrobně rozepsal způsob výpočtů nákladů exekuce. Ústavní soud neshledal důvod do tohoto posouzení jakkoliv zasahovat.
9. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2025
Tomáš Langášek v. r. předseda senátu