Plný text
ÚS 359/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti E.J., zastoupené advokátem JUDr. J.S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 1996, č.j. 37 Co 324/96-11,
t a k t o
Ústavní stížnost se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í
Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně, kterým bylo odmítnuto její odvolání proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. 3. 1996, č.j. 48 C 354/95-6, jímž soud zastavil řízení o jejím návrhu na určení existence pohledávky v dědickém řízení. Krajský soud dospěl k závěru, že plná moc udělená advokátovi v tomto řízení byla časově omezena, takže soud prvého stupně správně doručoval usnesení přímo stěžovatelce a že pokud na doručence od usnesení soudu prvého stupně bylo uvedeno jméno stěžovatelky, není důvodu prověřovat, zda jde o její podpis či nikoli. Stěžovatelka se s argumentací krajského soudu neztotožňuje, neboť 1
ÚS 359/96
se nevypořádal s okolnostmi ohledně omezení plné moci advokátovi a s otázkou podpisu doručenky od usnesení o zastavení řízení. Domnívá se, že postupem obou soudů jí bylo upřeno právo na soudní ochranu ve smyslu článku 36 odst. 2 a právo na právní zastoupení ve smyslu článku 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud zjistil ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 48 C 354/95, že stěžovatelka platnost plné moci ze dne 7. 12. 1995 pro JUDr. J.S., omezila dne 8. 12. 1995 na dobu do 31. 1. 1996. Městský soud v Brně pak toto časové omezení plné moci advokáta respektoval, neboť neshledal žádný důvod, který by takovému postupu bránil. Proto usnesení ze dne 7. 3. 1996, č.j. 48 C 354/95-6 doručil stěžovatelce (navrhovatelce) přímo.
Ústavní soud k otázce časového omezení plné moci advokáta uvádí, že činnost advokátů se řídí ustanovením § 724 občanského zákoníku o smlouvě příkazní. Pro zánik takové smlouvy (§ 731 občanského zákoníku) se přiměřeně použije ustanovení o zániku plné moci podle § 33b odst. 1 občanského zákoníku. Podle komentáře k občanskému zákoníku (JUDr. O.J., CSc., prof. JUDr. J.Š., DrSc. a kolektiv, 3. vydání 1996, C. H. Beck) může plná moc kromě důvodů uvedených v citovaném ustanovení zaniknout i na základě dohody, uplynutím doby, kterou bylo trvání plné moci časově omezeno. Ústavní soud s tímto názorem souhlasí, a proto nedošlo k pochybení, jestliže napadené usnesení bylo doručeno přímo stěžovatelce.
Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který usnesením ze dne 16. 8. 1996, č.j. 37 Co 324/96-11, jí podané odvolání proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. 3. 1996, č.j. 48 C 354/95-6, odmítl. Napadené usnesení krajského soudu nabylo právní moci dne 22. 101996. 2
ÚS 359/96
Podle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Proti napadenému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 1996, č.j. 37 Co 324/96-11, není odvolání přípustné, proto dnem nabytí právní moci tohoto usnesení, tj. dnem 22. 10. 1996, začala běžet zákonná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti.
Z těchto údajů je patrno, že od právní moci napadeného usnesení do osobního podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu dne 23. 12. 1996 uplynula doba 63 dnů, tedy doba delší než připouští zákon.
Na základě těchto skutečností Ústavní soud rozhodl odmítnout ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 12. března 1997
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj