Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavní stížnosti Ing. Z. S., zastoupeného Mgr. Barborou Plesníkovou, advokátkou se sídlem [adresa] Plzeň, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 2421/2025-110 ze dne 14. 10. 2025, usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 64 Co 674/2024-67 ze dne 30. 4. 2025 a usnesení Okresního soudu Plzeň-sever č. j. 308 EXE 488/2023-24 ze dne 25. 10. 2024, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu Plzeň-sever jako účastníků řízení a Ing. P. P., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatel podal návrh na zastavení a odklad exekuce, která proti němu byla vedena k vymožení částky ve výši 2 500 000 Kč. Okresní soud Plzeň-sever návrh stěžovatele zamítl a nepřisvědčil jeho námitkám ohledně nezpůsobilosti exekučního titulu, kterým byl notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. Tvrzení stěžovatele, že oprávněný (vedlejší účastník) nedisponuje směnkou, o které se notářský zápis zmiňuje, nemá podle okresního soudu vliv na existenci vymáhaného závazku, jelikož exekučním titulem není směnka, ale právě notářský zápis k úhradě částky z titulu půjčky, která byla směnkou zajištěna (srov. str. 2 usnesení okresního soudu). Krajský soud v Plzni následně usnesení okresního soudu potvrdil a Nejvyšší soud dovolání stěžovatele odmítl.
2. Stěžovatel napadá rozhodnutí obecných soudů ústavní stížností. Má za to, že pokud soudy pohlížely na notářsky zápis navzdory jeho neurčitosti a nesrozumitelnosti jako na platný a vykonatelný exekuční titul, pak porušily jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu a právo vlastnit majetek. Stěžovatel odkazuje na znění notářského zápisu, z něhož údajně plyne, že skutečností, na níž se dluh zakládá, je směnka vlastní, která však již neexistuje. Notářský zápis je nesrozumitelný a není z něj vůbec patrné, jaká pohledávka je vlastně předmětem exekučního řízení. Pokud krajský soud a Nejvyšší soud uvádějí, že vykládají notářský zápis v celém jeho kontextu, nemohou ale odhlížet od jeho výslovného znění.
3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Usnesení Ústavního soudu o zjevné neopodstatněnosti musí být stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Uvedený postup je v tomto případě zcela postačující. Posuzovaná věc totiž postrádá jakýkoli ústavní rozměr. Obecné soudy se podrobně a ústavně konformně zabývaly stěžejní otázkou celého řízení, tedy tím, zda je notářský zápis způsobilým exekučním titulem.
4. Soudy rovněž reagovaly na veškeré námitky, které nyní stěžovatel předkládá Ústavnímu soudu, aniž by argumentaci obecných soudů reflektoval. Krajský soud v bodech 13 až 15 napadeného usnesení stěžovateli vysvětlil, že byť se notářský zápis zmiňuje také o směnce, nelze z toho dovodit, že právním důvodem pohledávky byl směnečný závazek. Z notářského zápisu je tak nepochybné, že se jedná o pohledávku z titulu půjčky. To muselo být zřejmé i samotnému stěžovateli, jelikož dne 30. 4. 2019 z tohoto závazku uhradil vedlejšímu účastníkovi částku 1 000 000 Kč. Krajský soud rovněž odůvodnil, že z notářského zápisu je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu objektivně seznatelné, proč má povinná osoba oprávněné osobě poskytnout určité plnění a na základě jakého právního důvodu se tak má stát. Nejvyšší soud se s těmito závěry ztotožnil a doplnil, že i přes některé nepřesné formulace v notářském zápisu je nepochybné, že daný notářský zápis je exekučním titulem pro pohledávku z titulu nezaplacené půjčky, nikoli směnky. Tyto závěry obecných soudů jsou logické, přezkoumatelné a nevyvolávají žádné ústavněprávně relevantní pochybnosti.
5. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. června 2026
Dita Řepková, v. r. předsedkyně senátu