Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky: Bazcom, a. s., se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem se sídlem [adresa] sídlem [adresa] proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2011, čj. 11 EC 588/2010 - 45, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Včasnou ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem, jímž byla žalovanému R. M. uložena povinnost uhradit stěžovatelce 1.015,- Kč s úrokem z prodlení a na nákladech řízení 300,- Kč. V odůvodnění ústavní stížnosti uvedla, že okresní soud jako orgán veřejné moci porušil její ústavně zaručené právo na soudní ochranu a právo na právní pomoc zakotvené v čl. 36 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), dále porušil ústavní povinnosti uložené mu v čl. 90 a čl. 95 Ústavy ČR. Svým postupem způsobil i porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a rovněž omezil právo soutěžitele na podnikání zakotvené v čl. 26 Listiny.
Ze své evidence Ústavní soud zjistil, že tato ústavní stížnost patří mezi řadu návrhů, podaných stěžovatelkou v době od 21. 9. 2011 do 22. 12. 2011. Jedná se o několik desítek ústavních stížností, které jsou zcela shodné co do obsahu i tvrzeného porušení základních práv. Všechny směřují proti rozsudkům Okresního soudu v Ústí nad Labem, který rozhodoval o žalobách na zaplacení pohledávek z přepravy, které původně vznikly Dopravnímu podniku města Ústí nad Labem, který je postoupil stěžovatelce.
Usnesením ze dne 15. 11. 2011 bylo 57 ústavních stížností stěžovatelky spojeno ke společnému řízení pod sp. zn. IV. ÚS 2777/11, které skončilo usnesením ze dne 27. 12. 2011, kterým byly všechny ústavní stížnosti odmítnuty jako zjevně neopodstatněné.
Vzhledem ke skutečnosti, že i tato ústavní stížnost je v základních parametrech shodná s ústavními stížnostmi, o nichž bylo rozhodnuto shora uvedeným usnesením, postačí z důvodu hospodárnosti řízení v plném rozsahu odkázat na odůvodnění usnesení ze dne 27. 12. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2777/11, jehož obsah je stěžovatelce znám. Ústavní soud proto shledal zcela nadbytečným cokoli z jejích argumentů opakovat či k věci dodávat.
Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2012
Vojen Güttler předseda I. senátu Ústavního soudu