Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost odmítnuto pro nepřípustnost4× citováno

Spisová značka

I. ÚS 3982/18

Téma · generováno AINepřijetí ke studiu a soudní poplatek

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 12. 3. 2019Zpravodaj: Lichovník TomášTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2019:1.US.3982.18.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSS SOUD - MS Praha SOUD - OS Praha 1Napadený akt: rozhodnutí souduPodání: 5. 12. 2018Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti nikoli poslednímu rozhodnutí právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/náležité odůvodnění právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na právní pomoc a tlumočníka

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatelka napadala nepřijetí do doktorského studia. Civilní soud její věc zastavil pro věcnou nepříslušnost, správní soud pak řízení zastavil, protože nezaplatila soudní poplatek. Ústavní soud stížnost odmítl: proti civilnímu rozhodnutí nevyčerpala odvolání a postup správních soudů neshledal vadným.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Ústavní stížnost proti prvostupňovému usnesení civilního soudu je nepřípustná, nebylo-li proti němu vyčerpáno odvolání. Zastavení správního řízení pro nezaplacení soudního poplatku ani následné zastavení řízení o kasační stížnosti za okolností věci neporušily základní práva stěžovatelky; návrh byl zčásti odmítnut podle § 43 odst. 2 písm. a) a zčásti podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Stěžovatelka totiž napadá prvostupňové rozhodnutí soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení, proti kterému je přípustný opravný prostředek v podobě odvolání, o čemž byla patřičně poučena. Odvolání však nepodala, žalobu znovu uplatnila, a to u správního soudu (Městského soudu v Praze).
    Zobrazit v textu
  • Městský soud tak prostor pro jiný postup neměl, pročež nemohla být úspěšná ani následná kasační stížnost stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí.
    Zobrazit v textu
  • Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost zčásti dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný, zčásti dle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako návrh nepřípustný.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Ing. Bc. N. T., zastoupené Mgr. Ing. Martinem Koudelkou, LL. M., advokátem se sídlem [adresa] 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 164/2018-86 ze dne 4. 10. 2018, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 3 A 105/2017-156 ze dne 25. 4. 2018 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 26 C 72/2015-118 ze dne 21. 12. 2016, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka se žalobou, podanou nejprve k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, posléze k Městskému soudu v Praze, domáhala zrušení rozhodnutí rektora Českého vysokého učení technického v Praze č. j. 0317/15/51921 ze dne 27. 8. 2014, kterým rektor potvrdil rozhodnutí děkana Fakulty dopravní ČVUT o nepřijetí stěžovatelky ke studiu doktorského studijního programu Technika a technologie v dopravě a spojích. Shora označeným usnesením Obvodní soud pro Prahu 1 řízení zastavil z důvodu věcné nepříslušnosti s tím, že svůj nárok, jímž se domáhala zrušení vzpomínaného rozhodnutí rektora a vydání souvisejícího předběžného opatření, může ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci daného usnesení uplatnit žalobou podanou ve správním soudnictví, což stěžovatelka učinila. V záhlaví citovaným usnesením Městský soud v Praze po marné výzvě k zaplacení soudního poplatku řízení zastavil. Následné řízení o kasační stížnosti stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí Nejvyšší správní soud vpředu označeným usnesením zastavil.

Proti rozhodnutím soudů brojí stěžovatelka ústavní stížností, domáhajíc se jejich kasace. Ústavní soud nejprve, než mohl přistoupit k věcnému posouzení obsahu ústavní stížnosti, se zabýval podmínkami kladenými na bezvadnou ústavní stížnost a zjistil, že v části, v níž ústavní stížnost směřuje proti vzpomínanému usnesení obvodního soudu, jde o návrh nepřípustný. Stěžovatelka totiž napadá prvostupňové rozhodnutí soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení, proti kterému je přípustný opravný prostředek v podobě odvolání, o čemž byla patřičně poučena. Odvolání však nepodala, žalobu znovu uplatnila, a to u správního soudu (Městského soudu v Praze). Pokud jde o rozhodnutí správních soudů, Ústavní soud neshledal, že by se jimi dopustily porušení základních práv stěžovatelky či jiného excesu. Městský soud řízení zastavil pro nesplnění poplatkové povinnosti, a to ve vazbě na předchozí procesní rozhodnutí ohledně žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce z řad advokátů (usnesení městského soudu č. j. 3 A 105/2017-91 ze dne 15. 8. 2017 a navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 259/2017-48 ze dne 8. 2. 2018). Sluší se poznamenat, že ústavní stížnost stěžovatelky směřující proti těmto dílčím procesním rozhodnutím Ústavní soud odmítl usnesením sp. zn. III. ÚS 940/18 ze dne 29. 5. 2018. Městský soud tak prostor pro jiný postup neměl, pročež nemohla být úspěšná ani následná kasační stížnost stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí. Ostatně Nejvyšší správní soud usnesením č. j. 5 As 164/2018-71 ze dne 10. 8. 2018 nevyhověl opakované žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti, neboť i dle názoru Ústavního soudu vskutku šlo o zjevně neúspěšný návrh. Kasační soud proto nijak nepochybil, jestliže za těchto okolností řízení o kasační stížnosti ve výsledku zastavil.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost zčásti dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný, zčásti dle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. března 2019

David Uhlíř v. r. předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací