Odůvodnění
Navrhovatel napadl v ústavní stížnosti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 o vzetí navrhovatele do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) tr. řádu. Svůj návrh odůvodnil tím, že v jeho případě nebyl dán žádný z uvedených vazebních důvodů, že se cítí poškozen, vzetí do vazby považuje za ,,policejní zvůli", a proto se obrátil na Ústavní soud se stížností na utlačování osobnosti a porušování lidských práv.
Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. stanoví. 1
I. ÚS 401/97 Navrhovatel neuvedl, které jeho základní právo nebo svoboda byly jeho vzetím do vazby porušeny (§ 72 odst. 1 cit. zák.). Z návrhu nebylo zřejmé, čeho se navrhovatel stížností domáhá, neuvedl důkazy, kterých se dovolává a návrh nezaslal v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. I cit. zák.), dále z návrhu nebylo patrno, zda navrhovatel dříve, než se obrátil na ústavní soud, vyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zák.), neboť k návrhu nepřiložil kopie rozhodnutí o posledním prostředku (72 odst. 4 cit. zák.). Konečně pak navrhovatel nebyl právně zastoupen (§ 30 cit. zák.). Na základě uvedených skutečností ústavní soud navrhovatele na nedostatky návrhu upozornil a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění. Vzhledem k tornu, že navrhovatel vady návrhu ve stanovené lhůtě neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru. že jsou splněny podmínky ustanovení 43 odst. 1 písm. a) zákona u Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 13. ledna 1998 JUDr. Vladimír Klokočka. DrSc. soudce Ústavního soudu