ÚS 403/97 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatelky R.P., , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 1997, č.j. 5 A 778/96-13,
takto:
Výrok
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění
Stěžovatelka se ústavní stížností ze dne 20. 10. 1997 domáhá zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 1997, č.j. 5 A 778/96-13, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v P. ze dne 6. 11. 1995, č j. 385 208 032, a rozhodnutí ze dne 6. 11. 1995, č.j. 445 930 004, jimiž byly zamítnuty žádosti stěžovatelky a další navrhovatelky M.P., o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle ust. § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 217/1994 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžení částky některým obětem nacistické perzekuce.
Ústavní soud zjistil ze zprávy Vrchního soudu v Praze, že napadený rozsudek tohoto soudu nabyl právní moci dnem 14. 2. 1997.
Podle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Proti rozsudku Vrchního soudu
I. ÚS 403/97 v Praze ze dne 28. 1. 1997, č.j. 5 A 778/96-13, nebylo odvolání přípustné, proto dnem nabytí právní moci, tj. dnem 14. 2. 1997, začala běžet zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti. Od uvedeného dne do podání ústavní stížnosti ze dne 20. 10. 1997 tedy uplynula podstatně delší doba, než kterou připouští zákon.
Na základě těchto skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.].
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 3. prosince 1997
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj
2