I. ÚS 417/98

Odůvodnění

Navrhovatel svým podáním ze dne 23. 9. 1998, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 28. 9. 1998, požaduje zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. 45 T 3/98, ze dne 4. 3. 1998, a usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 8 To 35/98, ze dne 10. 6. 1998.

Na základě výzvy Ústavního soudu ze dne 3. 12. 1998 doplnil právní zástupce navrhovatele podání o kopii doručenky, podle níž bylo usnesení Vrchního soudu v 1

ÚS 417/98 Praze navrhovateli doručeno dne 7. 7. 1998. Návrh byl podán k poštovní přepravě dne 26. 9. 1998.

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zákona), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Ústavní soud je v tomto případě nucen konstatovat, že ústavní stížnost byla podána opožděně, neboť nebyla podána k poštovní přepravě v zákonem stanovené lhůtě.

Vzhledem k tomu, že výše cit. zákon o Ústavním soudu neobsahuje žádné ustanovení, které by umožňovalo prominutí lhůty k podání ústavní stížnosti, a to ani z důvodu absence právního zastoupení pro nedostatek finančních prostředků, nezbylo než návrh ze shora uvedených důvodů odmítnout.

Poučení, Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně 29. ledna 1999 Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu

2