Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)

Spisová značka

I. ÚS 42/03

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 25. 2. 2003Zpravodaj: Klokočka VladimírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2003:1.US.42.03
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí jinéPodání: 21. 1. 2003Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení /žádný trestný čin a trest bez (předchozího) zákona právo na soudní a jinou právní ochranu

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

ÚS 42/03

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti MUDr. J. K., právně zastoupené JUDr. J. B., advokátkou, proti usnesení Policie České republiky, Služby kriminální policie a vyšetřování, Havířov-Město, ČTS: ORKA-515/00K-03-2002, ze dne 27. 11. 2002, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Napadeným usnesením Policie České republiky bylo proti stěžovatelce jako obviněné zahájeno trestní stíhání pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle ust. § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že tímto usnesením byla porušena její základní práva, zakotvená v čl. 8 odst. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Uvádí, že jednání, jak je popsané ve skutku usnesení, postrádá jakoukoliv věcnou, časovou či osobní souvislost s trestným činem, pro který bylo trestní stíhání zahájeno. Jednání, které je stěžovatelce kladeno za vinu, svým popisem nenaplňuje znaky trestného činu a nemůže být proto proti stěžovatelce vedeno trestní stíhání.

Před samotným projednáním ústavní stížnosti se musel Ústavní soud především zabývat otázkou její přípustnosti. Dle ust. § 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. V daném případě se jedná o zahájení trestního stíhání proti stěžovatelce dle § 160 odst. 1 tr. řádu, proti němuž je přípustná stížnost (§ 160 odst. 7 tr. řádu). O možnosti podat proti uvedenému usnesení stížnost byla stěžovatelka přímo v usnesení také řádně poučena. Z ústavní stížnosti není zřejmé, zda stěžovatelka využila možnosti podat proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, ale vzhledem k tomu, že ústavní stížnost směřuje proti prvostupňovému rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, je zcela evidentní, že se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou.

Na základě výše uvedeného tedy Ústavní soud ústavní stížnost pro její nepřípustnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 25. února 2003

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací