Paragrafiq Asistent a předplatné spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)

Spisová značka

I. ÚS 42/99

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2000-10-26Zpravodaj: Güttler VojenTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2000:1.US.42.99
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí soudu rozhodnutí souduPodání: 1999-01-26Předmět řízení: základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí

Plný text

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného advokátem JUDr. et MUDr. K. L., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 1998, č.j. 51 Co 98/98-82, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 24. 1. 1999 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. 11, 1997, č.j. 20 C 214/97-62, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žaloba s návrhem, aby žalované I. H. byla uložena povinnost umožnit stěžovateli (žalobci) užívání bytu č. 143, sestávajícího z 3+1 s příslušenstvím I. kategorie v 1. patře domu čp. [č.p.] v Praze 4 - M., U.65. Stěžovatelův návrh se týká "zpřístupnění domova stěžovateli a jeho synovi M. H. (navrhovaný vedlejší účastník)". Stěžovatel uvedl, že podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), byly porušeny jeho základní práva a svobody zaručené ústavním zákonem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Stěžovatel se domnívá, že byl porušen čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 3 a čl. 32 odst. 1, 4 a 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), dále, že nebylo respektováno jeho právo podle čl. 12 odst. 1 a 3 Listiny, podle čl.. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 a podle čl. 5 Protokolu č. 7, jakož i podle čl. 17 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, ochrana rodiny podle čl. 10 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a čl. 32 odst. 1, 4 a 5 Listiny a konečně také podle čl. 16 odst. 1 a čl. 27 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 1998, č.j. 51 Co 98/98-82, bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 9. 2000, č.j. 26 Cdo 495/99-107, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 9. 10. 2000, byly rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 1998, č.j. 51 Co 98/98-82, a Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. 11. 1997, č.j. 20 C 214/97-62, zrušeny a věc byla vrácena obvodnímu soudu k dalšímu řízení.

Je proto zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje [ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu] .

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 26. října 2000

JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj

Máte otázku k tomuto rozhodnutí?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací