Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci navrhovatelů M. L. a H. H. Z., obou zastoupených JUDr. Ivanem Koulou, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 10 Co 244/97, ze dne 3. 9. 1997, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Svou ústavní stížností navrhovatelky napadly rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 10 Co 244/97, ze dne 3. 9. 1997. Citovaným rozhodnutím obecného soudu byla zamítnuta žaloba stěžovatelek na stanovení povinnosti Městskému bytovému podniku Teplice, s. p., v likvidaci, aby s navrhovatelkou uzavřel dohodu o vydání nemovitostí v katastrálním území [k.ú.], a to domu čp. [č.p.] se stavební parcelou č. [parcela]. Žaloba byla uplatněna podle zákona č. 87/1991 Sb., v platném znění.
Rozsudku obecného soudu vytýkaly stěžovatelky rozpor s čl. 90 Ústavy a dále rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Podáním ze dne 22. 1. 1998 sdělil Ústavnímu soudu Okresní soud v Teplicích, že ve věci tamního soudu, sp. zn. 17 C 312/95, bylo podáno 14. 10. 1997 dovolání.
V písemném vyjádření k ústavní stížnosti sdělil Městský bytový podnik, státní podnik, v likvidaci, že ve smyslu ustanovení § 28 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se vzdává postavení vedlejšího účastníka.
K dotazu Ústavního soudu potvrdil Nejvyšší soud ČR, že u něho bylo zahájeno dovolací řízení proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu, a to Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 10 Co 244/97, ze dne 3. 9. 1997. Nejvyšší soud ČR poté zaslal Ústavnímu soudu svůj rozsudek ze dne 21. 4. 1998, č. j. 2 Cdon 1998/97-60, jímž zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 10 Co 244/97, ze dne 3. 9. 1997, i rozsudek Okresního soudu v Teplicích z 29. 1. 1997, č. j. 17 C 312/95-42, a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
K dotazu Ústavního soudu ze dne 25. 9. 1998 sdělil právní zástupce stěžovatelek přípisem ze dne 2. 10. 1998, že odpadl předmět stížnosti, a proto stěžovatelky berou svou ústavní stížnost výslovně zpět.
Podle § 77 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost může stěžovatel vzít zpět jen do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. V takovém případě Ústavní soud řízení zastaví.
Vzhledem k tomu, že došlo k zpětvzetí ústavní stížnosti, rozhodl ústavní soud ve smyslu shora citovaného ustanovení tak, že řízení zastavil.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 4. listopadu 1998
JUDr. Vojen Güttler předseda I. senátu Ústavního soudu