Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 21. února 2012 ve věci navrhovatelky I. W., Dis., zastoupené JUDr. Patrikem Girglem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. listopadu 2011 sp. zn. 12 Co 3/2011 a usnesení soudní exekutorky Mgr. Z. K., Exekutorský úřad ve Vyškově, Nádražní 7, ze dne 21. září 2010 č. j. 114 EX 259/09-62, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše označených rozhodnutí, kterými se cítí dotčena v právu na spravedlivý proces, zakotveném v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 Ústavy České republiky. Poukázala na vedené exekuční řízení, ve kterém nebyla účastníkem přesto, že v něm šlo o postižení majetkových hodnot ve společném jmění manželů, přičemž jí jako manželce povinného nebyla účast umožněna. Proti usnesení soudní exekutorky podala odvolání, které však Krajský soud v Brně odmítl.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením podaný návrh odmítne, je-li nepřípustný. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně tvrzených práv poskytuje [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 1 písm. e) a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného usnesení Krajského soudu v Brně bylo zjištěno, že jmenovaný soud odmítl dle § 218 písm. b) občanského soudního řádu odvolání stěžovatelky, podané proti usnesení soudní exekutorky ve věci vedené proti povinnému manželovi Ing. M. W. Podle ustanovení § 229 odst. 4 občanského soudního řádu může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolání odmítnuto - jak vyplývá z obsahu ústavní stížnosti, takovou žalobu stěžovatelka nepodala. S ohledem na zjištění, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje, byl návrh shledán nepřípustným a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o něm rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo, když předmětnou ústavní stížnost nebylo možno považovat ani za učiněnou ve smyslu ustanovení § 75 odst. 2 citovaného zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2012
Pavel Holländer soudce zpravodaj