Plný text
Sp. zn. I. ÚS 43/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele N., zastoupeného advokátkou JUDr. R.V., týkajícího se ústavní stížnosti, t a k t o
Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel předložil Ústavnímu soudu ČR svou ústavní stížnost ze dne 2. září 1994 proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 5 T 78/94, ze dne 24. 8. 1994, a navrhl jeho zrušení, protože podle jeho názoru byl jím porušen čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.). K porušení mělo dojít tím, že soud zamítl návrh stěžovatele, aby jako zájmové sdružení, ve smyslu § 4 trestního řádu, vyslal k jednání v trestní věci obžalovaného T.H. svého zástupce. Odvolává se na § 5 trestního řádu, podle něhož tato zájmová sdružení mají právo vyslat k projednání věci před okresním a krajským soudem, jako soudem odvolacím, svého zástupce, který se pak, na podkladě usnesení soudu, zúčastní jednání a soudu tlumočí stanovisko jejich kolektivu k projednávané trestní věci, k osobě pachatele a k možnostem jeho nápravy. Tato zájmová sdružení mohou podle § 183 odst. 1 trestního řádu navrhnout, aby jejich zástupce se zúčastnil k výkonu práva podle § 5 trestního řádu projednávání věci v hlavním líčení před okresním soudem nebo ve veřejném zasedání, konaném o odvolání, před krajským soudem. Soudce zpravodaj zjistil, že N., je evidovanou odborovou organizací ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Právnickou osobou se stala dnem poté, kdy byl Ministerstvem vnitra doručen návrh na její evidenci, což se stalo dne 16. 6. 1994 pod č. j. II/s-OS/1-24923/94-E.
1
Podle stanov je nepolitickou profesní odborovou organizací, sdružující pracovníky v obchodu, jejímž cílem je prosazovat a hájit hospodářské, sociální a jiné oprávněné zájmy svých členů, a přispívat tak k vytváření demokratického právního řádu.
Pokud jde o návrh ústavní stížnosti stěžovatele, zakládající se na tvrzení, že bylo porušeno jeho základní právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, shledal soudce zpravodaj, že o právu stěžovatele podle § 5 trestního řádu rozhodl soud podle § 183 odst. 2 trestního řádu, takže postup při ochraně práva stěžovatele byl dodržen a jeho právo nebylo porušeno ani tím, že soud, v rámci své rozhodovací pravomoci, návrhu stěžovatele nevyhověl. Úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti podle čl. 83 Ústavy ČR, a nikoliv funkce pravidelné třetí instance v soustavě obecných soudů. Okolnost, že soud návrhu stěžovatele nevyhověl, není sama o sobě porušením práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Návrh na zrušení usnesení soudu, jak je uvedeno výše, z důvodu porušení citovaného ustanovení Listiny základních práv a svobod, je proto zjevně neopodstatněný.
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, svým usnesením podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. návrh odmítl. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. dubna 1995 JUDr. Vladimír P a u l soudce zpravodaj