I. ÚS 44/15

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byla dne 7. 1. 2015 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2014 č. j. 7 As 197/2014-19 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 26. 8. 2014 č. j. 59 Af 17/2014-49.

2. Návrh podaný k Ústavnímu soudu trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala meritorní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") - stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.

3. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala nezbytnou náležitost požadovanou zákonem o Ústavním soudu, byl stěžovatel dne 13. 2. 2015 - s náležitým poučením o následku nedoručení řádné ústavní stížnosti Ústavnímu soudu ve stanovené lhůtě - vyzván k odstranění nedostatku povinného právního zastoupení advokátem. Výzva Ústavního soudu byla stěžovateli doručena (uložením) dne 27. 2. 2015. Následujícího dne mu počala běžet určená 20denní lhůta, která marně uplynula dne 19. 3. 2015.

4. Stěžovatel přípisem ze dne 18. 3. 2015 (doručen 20. 3. 2015) požádal Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti. Jak ovšem vyplývá z řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel v minulosti učinil, návrh Ústavnímu soudu na zahájení řízení zvolil navzdory tomu, že byl dosud opakovaně Ústavním soudem poučen o náležitostech vyžadovaných zákonem pro podání řádné ústavní stížnosti (viz např. řízení o návrzích stěžovatele sp. zn. IV. ÚS 3790/13 a sp. zn. III. ÚS 3993/12). Ústavní soud proto lhůtu stěžovateli neprodloužil. 5. Z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem (tj. pro neodstranění vady) Ústavní soud návrh stěžovatele mimo ústní jednání podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. března 2015

Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj