Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. prosince 2012 ve věci navrhovatele P. N., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. září 2012 č. j. 5 Cmo 380/2011-497, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí, ve své ústavní stížnosti mj. uvedl, že proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 9. 2012 podal dovolání. Z obsahu tohoto dovolání pak bylo zjištěno, že uvedený mimořádný opravný prostředek stěžovatel podal s poukazem na důvody obsažené v § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, když dle jeho přesvědčení napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam, a proto má být dovolacím soudem vyřešena právní otázka jinak.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. K ústavní stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, popřípadě také kopie rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku z důvodu uvedeného v odst. 4. [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, 4 a 6 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. S ohledem na výše uvedené a na zjištění, že stěžovatel uplatnil proti ústavní stížností napadenému rozsudku mimořádný opravný prostředek, tj. dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, nutno konstatovat, že předmětné podání stěžovatele nesměřuje proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně tvrzeného práva poskytuje a který také stěžovatel uplatnil a nelze je také považovat za učiněné tak, jak to má na mysli § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto byl návrh, jako nepřípustný odmítnut [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2012
Pavel Holländer soudce zpravodaj