I. ÚS 459/01

Odůvodnění

Stěžovatel v návrhu ze dne 25. 7. 2001, označeném jako "Trestní oznámení za zneužití pravomoci veřejného činitele", Ústavnímu soudu sděluje, že dne 2. 12. 1998 byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, vydaným pod sp. zn. 1 T 18/98, odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 22 let. Stěžovatel je však přesvědčen, že tento rozsudek byl vydán nezákonně - což podrobně odůvodňuje - a proto podal "stížnost pro porušení zákona".

Protože z předmětného podání nebylo zřejmé, zda se jedná o návrh na zahájení řízení (a tedy o ústavní stížnost) či nikoliv, vyzval ústavní soud navrhovatele přípisem ze dne 1. 8. 2001, který" stěžovatel obdržel dne 3. 8. 2001, k odstranění blíže specifikovaných vad, na něž jej upozornil s tím, že pokud ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy nedojde ústavnímu soudu řádná ústavní stížnost, jíž budou uvedené vady návrhu odstraněny, bude návrh odmítnut. Ústavní soud stěžovatele především vyzval k tomu, aby si zvolil advokáta, který by ho v řízení

ÚS 459/01 2 před Ústavním soudem zastupoval, a poučil stěžovatele o tom, jaké zákonné náležitosti musí ústavní stížnost splňovat.

Dne 9. 8. 2001 obdržel Ústavní soud přípis navrhovatele označený jako "Dodatek k trestnímu oznámení za zneužití pravomoci veřejného činitele ze dne 25. 7. 2001". V tomto přípise navrhovatel uvádí, že Ústavní soud žádal o pomoc, dále rozvádí podrobně důvody, pro které se domnívá, že byl odsouzen nezákonně a opět sděluje, že podává ústavnímu soudu trestní oznámení na blíže neurčené orgány činné v trestním řízení.

Ústavní soud konstatuje, že v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy je oprávněn vykonávat státní moc toliko v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Kompetence Ústavního soudu jsou vymezeny v čl. 87 odst. 1 Ústavy a dále provedeny v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Takto vymezené kompetence Ústavní soud nemůže překračovat.

Ústavní soud není oprávněn meritorně projednávat a případně i rozhodovat o trestním oznámení, jelikož tato pravomoc je vyhrazena orgánům činným v trestním řízení. Proto se nemohl zabývat ani podaným návrhem navrhovatele. Jelikož jeho návrh nebylo možno považovat - a to ani po shora citovaném poučení ústavním soudem a následném doplnění - za ústavní stížnost ani za jiný návrh na zahájení řízení ve smyslu zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud nevyčkal uplynutí lhůty pro odstranění vad a podání stěžovatele pro nepříslušnost odmítl.

K žádosti navrhovatele na sdělení, "kam se obrátit o pomoc", Ústavní soud uvádí, že státními orgány oprávněnými přijímat trestní oznámení jsou orgány Policie a státního zastupitelství. Ohledně poskytnutí právní pomoci je možno se obrátit na některého z advokátů, případně též na Veřejného ochránce práv. I. ÚS 459/01 2

I. ÚS 459/01 Za této situace soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl, nebot' k jeho projednání není Ústavní soud příslušný [§ 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 14. 8. 2001 I. ÚS 459/01

JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj

3