Ústavní soud rozhodl dne 14. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky GRATO spol. s r. o., IČ: [IČO], se sídlem [adresa] a, [PSČ obec], zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. října 2012 č. j. 181 EC 760/2010-37, výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. října 2012 č. j. 181 EC 680/2010-37 a výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. září 2012 č. j. 136 EC 1045/2010-57, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a s návrhem na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, takto:
Výrok
Věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 4631/12, I. ÚS 4734/12 a I. ÚS 4746/12 se spojují ke společnému projednání a rozhodnutí a budou nadále vedeny pod sp. zn. I. ÚS 4631/12.
Návrh se odmítá.
III. Návrh na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, se odmítá.
Odůvodnění
Formálně bezvadnými ústavními stížnostmi vedenými pod sp. zn. I. ÚS 4631/12, I. ÚS 4734/12 a I. ÚS 4746/12 navrhovatelka napadla nákladové části výroků v záhlaví označených rozsudků Okresního soudu v Ostravě. Cítí se jimi být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech plynoucích z čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva připínající se k občanskoprávnímu řízení) a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k této úmluvě, pročež se domáhá jejich zrušení. Současně se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných ustanovení právních předpisů. Vzhledem k tomu, že označené věci se týkají téže navrhovatelky a jsou založeny na obdobných skutkových základech a shodné právní problematice, bylo pro tuto jejich souvislost rozhodnuto, za použití § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 112 odst. 1 o. s. ř., z důvodu hospodárnosti o jejich spojení ke společnému řízení s tím, že budou nadále vedeny pod sp. zn. I. ÚS 4631/12. u
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Shodně postupuje, shledá-li u návrhu podaného podle § 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (ve smyslu něhož návrh na zrušení zákona je oprávněn podat ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona) důvody k odmítnutí podle § 43 odst. 1 písm. c), tj. jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Úsudek o zjevné neopodstatněnosti návrhů Ústavní soud učinil ve všech shora označených věcech, které navrhovatelka co do rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení podrobila své aktuální kritice. Podstata všech případů, jejich jednotlivé relevantní komponenty, argumentace navrhovatelky, jakož i stížnostní body návrhů vykazují shodné prvky jako návrh navrhovatelky, o němž Ústavní soud rozhodl zamítavým nálezem ze dne 25. července 2012 sp. zn. I. ÚS 988/12. Navrhovatelka byla jeho adresátem; tudíž za této situace postačí na rozhodovací důvody označeného nálezu, jež jí jsou známy, a které dopadají i na nyní posuzované případy, v plném rozsahu odkázat. Totéž se týká i návrhu na zrušení v záhlaví citovaných ustanovení právních předpisů. V důsledku uvedeného nemohlo být rozhodnuto jinak, než jak ve výrocích II. a III. usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. c) ve spojení s odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. ledna 2013 Ivana Janů předsedkyně senátu Ústavního soud