Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele J.Ch., proti blíže neoznačenému rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ve věci nevydání osvědčení o státním občanství České republiky, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 19. 10. 1998 domáhá přezkoumání blíže neoznačeného rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ohledně nevydání osvědčení o státním občanství České republiky. Ústavní stížnost nevykazovala všechny zákonné náležitosti návrhu ve smyslu ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a stěžovatel nebyl zastoupen advokátem.
Dne 17. 11. 1998 byl stěžovatel vyzván k odstranění vad této stížnosti s poučením, že ústavní stížnost bude odmítnuta, pokud stěžovatel neodstraní vady do 30 dnů od doručení této výzvy.
Stěžovatel ve stanovené lhůtě vady neodstranil. Pouze dopisem ze dne 15. 12. 1998 sdělil, že obdržel od svého advokáta v H. informaci o tom, že problém dvojího občanství má být vyřešen zákonnou úpravou, proto se rozhodl raději vyčkat na výsledek připravované změny.
Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť lhůta k odstranění vad uplynula marně.
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti tomuto usneseni není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. ledna 1999