Plný text
Sp. zn. I. ÚS 48/96 ČESKÁ REPUBLIKA Usnesení Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelky K.V., zastoupené advokátkou JUDr. M.K., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 9. 1995, čj. 14 Co 50/95 - 41,
t a k t o
Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í
Svým podáním ze dne 10.2. 1996, došlým Ústavnímu soudu dne 13. 2. 1996, a podáním ze dne 22. 4. 1996 se stěžovatelka domáhá zrušení všech výrokových částí rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 9. 1995, čj. 14 Co 50/95 - 41. Pochybení soudu spatřuje v nesprávné interpretaci a aplikaci příslušných ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v platném znění. Tato namítaná nesprávná interpretace způsobila, že stěžovatelka se nedomohla svých vlastnických práv a došlo k porušení ochrany vlastnického práva, resp. práva z něj vyplývajícího, podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud přezkoumal nejprve podmínku § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, tj. zda byla splněna lhůta pro podání ústavní stížnosti. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 citovaného zákona), není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové nabyl právní moci dnem 9. 11. 1995, návrh ústavní stížnosti došel Ústavnímu soudu dne 13. 2. 1996. Byla tedy v daném případě ústavní stížnost podána opožděně. 1
I. ÚS 48/96 Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh ústavní stížnosti odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 25. června 1996 JUDr. Vladimír P a u l soudce zpravodaj