Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti JAR REAL TRAFFIC s.r.o., se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Ladislavem Soukupem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 11. 2023 sp. zn. 11 ICm 2738/2022, 13 VSOL 365/2023-72 (KSOS 31 INS 4184/2021), za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a Mgr. P. B., insolvenčního správce dlužnice UNIMEX-INVEST, s.r.o., se sídlem [adresa] Ostrava, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Vrchního soudu v Ostravě pro porušení svého práva podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
2. Stěžovatelka během insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 4184/2021, v incidenčním sporu sp. zn. 11 ICm 2738/2022, vznesla námitku podjatosti proti soudkyni JUDr. Evě Slaběňákové (dále jen "soudkyně"). Namítala, že soudkyně nevyhovuje návrhům na přerušení řízení, a to s odkazem na interní pokyn místopředsedy krajského soudu JUDr. Viktora Břesky. Takový pokyn přitom považovala za zásah do rozhodovací činnosti zákonné soudkyně.
3. Vrchní soud napadeným usnesením rozhodl, že soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci. Přihlédl k vyjádření soudkyně, že nešlo o závazný pokyn, a jiné okolnosti vzbuzující pochybnosti o nepodjatosti nezjistil. Nebylo zde přitom tvrzeno znevýhodnění některých stran sporu.
4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že v projednávaném insolvenčním řízení se vede řada incidenčních sporů a většinu z nich řeší tato soudkyně. V jiných sporech přitom soudkyně účastníkům řízení sdělila, že nemůže vyhovět jejich návrhům na přerušení řízení s ohledem na interní pokyn místopředsedy soudy. Tento pokyn přitom podle stěžovatelky zjevně ovlivňuje její postup ve všech sporech, a soudkyně je tak nepochybně podjatá. Vrchní soud měl ve svém hodnocení pochybit, mj. nezohlednil objektivní aspekt nezávislosti.
5. Ústavní stížnost je nepřípustná.
6. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.
7. K použití citovaného ustanovení ve vztahu k ústavním stížnostem napadajícím rozhodnutí o nevyloučení soudce z projednání a rozhodování se Ústavní soud podrobně vyjádřil v plenárním stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 ze dne 7. 2. 2023. Ústavní stížnost má zásadně napadat konečná a pravomocná rozhodnutí ve věci samé, nikoli rozhodnutí dílčí, i když jsou sama o sobě pravomocná (bod 26 stanoviska). Vydáním rozhodnutí ve věci nepodjatosti soudce soudní řízení nekončí. Stěžovatelka má nadále k dispozici procesní prostředky ochrany proti rozhodnutí ve věci samé, pomocí kterých se může bránit tomu, že ve věci podle ní rozhodoval vyloučený soudce (body 28 a 31 stanoviska). Ústavní stížnost proti usnesení, kterým soud nevyloučil soudce z projednání a rozhodnutí věci, je tedy z uvedených důvodů nepřípustná (bod 32 stanoviska).
8. Stěžovatelka v ústavní stížnosti současně netvrdí žádné výjimečné okolnosti, které by založily důvod k postupu podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
9. Ústavní soud dodává, že se obdobnými ústavními stížnostmi již zabýval, a to ve vztahu k namítané podjatosti téže soudkyně, z důvodu téhož odkazu na interní pokyn místopředsedy soudu a v rámci téhož insolvenčního řízení. Stejným způsobem s nimi naložil v usneseních sp. zn. II. ÚS 2892/23 a sp. zn. IV. ÚS 2839/23 ze dne 29. 11. 2023 a sp. zn. IV. ÚS 18/24 ze dne 16. 1. 2024.
10. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. března 2024
Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj