Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. J. M., advokátky, proti rozhodnutí České advokátní komory ze dne 11. 9. 2009, čj. P 223/04 - 2, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2009, čj. 5 Ca 287/2007 - 56, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2009, čj. 4 Ads 126/2009 - 94, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 19. 2. 2010, kterou si stěžovatelka, jako advokátka, sepsala sama, navrhla zrušení shora označených rozhodnutí.
Vzhledem ke skutečnosti, že stávající praxe Ústavního soudu nepřipouští žádnou výjimku z požadavku stanoveného v § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, tj. že i advokát musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, byla výzvou ze dne 25. 2. 2010 stěžovatelka vyzvána, aby doplnila svou ústavní stížnost o plnou moc advokáta, který ji bude v řízení před Ústavním soudem zastupovat.
Výzva, která byla stěžovatelce doručena dne 8. 3. 2010, obsahovala poučení, že pokud ve lhůtě 10ti dnů od doručení této výzvy zmíněnou vadu své ústavní stížnosti neodstraní, bude odmítnuta.
K dnešnímu datu stěžovatelka zmíněnou vadu ústavní stížnosti neodstranila. Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. března 2010
František Duchoň, v. r. soudce Ústavního soudu