ÚS 526/01
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele B. D., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2001, č. j. 32 Cdo 2872/2000-55, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 2000, č. j. 7 Cmo 1275/99-34, a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13. 10. 1999, č. j. 47 Cm 137/99-14, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel ve svém návrhu namítal porušení svých základních lidských práv postupem obecných soudů ve věci vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského obchodního soudu v Praze.
Vzhledem k okolnosti, že podání stěžovatele neodpovídalo příslušným ustanovením zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatele přípisem ze dne 9. 10. 2001 k odstranění vad podání. Současně jej poučil, že pokud ve lhůtě do 20 dnů od doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odmítnut. V dané věci se jednalo o dodržení zákonem stanoveného požadavku předložení plné moci k zastupování stěžovatele advokátem v řízení před Ústavním soudem. Třebaže ústavní stížnost byla podepsána advokátem JUDr. M. U., plná moc nebyla nikdy doložena.
Výzva k odstranění vad byla doručena stěžovateli dne 22. 10. 2001 a advokátovi dne 12. 10. 2001. Stěžovatel ani po této výzvě plnou moc pro své zastupování v předmětném řízení advokátem Ústavnímu soudu nepředložil.
Dne 1. 11. 2001 bylo Ústavnímu soudu doručeno sdělení advokáta JUDr. U., ve kterém advokát reagoval na výzvu Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2001 ohledně doložení plné moci tak, že dne 13. 9. 2001 vypověděl stěžovateli plnou moc a současně žádal, aby veškerá další korespondence byla adresována přímo stěžovateli.
Lhůta k odstranění vad marně uplynula dne 12. 11. 2001.
Ústavní soud musel v předmětné věci konstatovat, že stěžovatel nesplnil v daném řízení zákonem stanovené předpoklady vztahující se k účastníku řízení (ve smyslu ust. § 29, § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu).
V návaznosti na skutečnost, že stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 12. 11. 2001, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad, rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 17. prosince 2001
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu