Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)1× citováno

Spisová značka

I. ÚS 565/01

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 20. 8. 2002Zpravodaj: Klokočka VladimírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2002:1.US.565.01
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí soudu rozhodnutí souduPodání: 21. 9. 2001Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces právo na soudní a jinou právní ochranu hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

ÚS 565/01

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stěžovatele M. M., zastoupeného Mgr. J. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 30 Co 563/2000, a rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 30. 5. 2000, sp.zn. 21 P 83/2000, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 30 Co 563/2000, a rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 30. 5. 2001, sp.zn. 21 P 83/2000. Těmito rozsudky bylo rozhodnuto o svěření nezl. dcery stěžovatele po dobu před rozvodem do výchovy matky, stěžovateli bylo stanoveno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně a byl upraven styk otce s dítětem.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že podal proti rozsudku Krajského soudu v Praze žalobu pro zmatečnost s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, a to z důvodů dle § 229 odst. 1 písm. c) a f) a § 229 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."). O této žalobě nebylo dosud rozhodnuto.

Jak vyplývá z ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že podstata námitek stěžovatele v ní uvedených je důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost podle ust. § 229 odst. 1 písm. c) a f) a § 229 odst. 3 o. s. ř, a že tedy posledním procesním prostředkem k ochraně práv stěžovatele je právě žaloba pro zmatečnost. V takovém případě lze ústavní stížnost považovat až do doby rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost za nepřípustnou (předčasnou).

Každý jiný přístup by zakládal zcela nežádoucí stav, kdy vedle sebe probíhají dvě řízení. Lhůta pro podání ústavní stížnosti v takové věci, jako je věc stěžovatele, tedy může začít plynout až po doručení rozhodnutí soudu o žalobě pro zmatečnost, pokud k ní budou ústavněprávní důvody. Z výše uvedených důvodů byl proto soudce zpravodaj nucen stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 20. srpna 2002

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací