ÚS 565/2000
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. M. I. S., takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 22. 9. 2000 podání, označené jako "ústavní stížnost - porušování základních lidských práv - protahování soudního řízení č. j. 13 Co 872/99 (č. j. 18 C 241/95- 75)".
Z tohoto podání nebylo jasně patrno, co stěžovatelka sleduje, resp. čeho se domáhá (pouze z něj vyplývalo, že brojí proti prý "záměrně prodlužovanému soudnímu řízení, týkajícímu se Ing. T. a M. Q."). Návrh neměl ani další formální a obsahové náležitosti, kladené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, na ústavní stížnost. Stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem a ke stížnosti nebyla přiložena ani kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ústavní soud proto stěžovatelku podrobně o veškerých nutných náležitostech ústavní stížnosti poučil a vyzval ji, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranila.
Doporučený dopis ze dne 19. 10. 2000, obsahující uvedené poučení a výzvu, aby nedostatky svého návrhu odstranila ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení, převzala stěžovatelka dle doručenky dne 28. 10. 2000, do dnešního dne však vady jejího podání nebyly odstraněny. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 14. února 2001
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu