I. ÚS 580/05

Odůvodnění

Ústavní stížností, k poštovní přepravě podanou dne 19. 10. 2005, kterou si stěžovatel sepsal sám, napadl v záhlaví označené usnesení Nejvyššího soudu ČR. Ve stížnosti uvedl, že její "kvalifikované doplnění a zdůvodnění bude provedeno po vyhovění požadavku na ustanovení povinného právního zastoupení obecným soudem". Výzvou ze dne 9. 11. 2005 Ústavní soud vyzval stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti a stěžovatele informoval, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem a stížnost musí být advokátem také sepsána. Upozornil jej, že obecný soud mu pro řízení před Ústavním soudem nemůže advokáta ustanovit a že Ústavní soud advokáta také neustanovuje. Vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení výzvy zaslal řádnou ústavní stížnost sepsanou advokátem. Výzva byla stěžovateli doručena dne 14. 11. 2005. Stěžovatel v poskytnuté lhůtě řádnou ústavní stížnost nezaslal, pouze dopisem podaným na poště dne 20. 12. 2005 uvedl, že se sešel s advokátem JUDr. Zdeňkem Vincencem, určeným mu rozhodnutím České advokátní komory, který provedl právní rozbor věci a sdělil stěžovateli, že ústavní stížnost podat nelze. S tímto závěrem uvedeného advokáta stěžovatel nesouhlasil a požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad s tím, že vyhledá jiného advokáta. Vzhledem k obsahu shora uvedeného sdělení stěžovatele a k němu přiložené informaci advokáta JUDr. Z. Vincence, ze dne 2. 12. 2005, považuje Ústavní soud za nadbytečné určovat další lhůtu k odstranění vad návrhu. Navíc stěžovatel podal žádost o prodloužení lhůty až poté, kdy původní lhůta k odstranění vad marně uplynula. Protože stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, návrh odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. ledna 2006 František Duchoň soudce Ústavního soudu

Odůvodnění

Ústavní stížností, k poštovní přepravě podanou dne 19. 10. 2005, kterou si stěžovatel sepsal sám, napadl v záhlaví označené usnesení Nejvyššího soudu ČR. Ve stížnosti uvedl, že její „kvalifikované doplnění a zdůvodnění bude provedeno po vyhovění požadavku na ustanovení povinného právního zastoupení obecným soudem“.

Výzvou ze dne 9. 11. 2005 Ústavní soud vyzval stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti a stěžovatele informoval, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem a stížnost musí být advokátem také sepsána. Upozornil jej, že obecný soud mu pro řízení před Ústavním soudem nemůže advokáta ustanovit a že Ústavní soud advokáta také neustanovuje. Vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení výzvy zaslal řádnou ústavní stížnost sepsanou advokátem. Výzva byla stěžovateli doručena dne 14. 11. 2005.

Stěžovatel v poskytnuté lhůtě řádnou ústavní stížnost nezaslal, pouze dopisem podaným na poště dne 20. 12. 2005 uvedl, že se sešel s advokátem JUDr. Zdeňkem Vincencem, určeným mu rozhodnutím České advokátní komory, který provedl právní rozbor věci a sdělil stěžovateli, že ústavní stížnost podat nelze. S tímto závěrem uvedeného advokáta stěžovatel nesouhlasil a požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad s tím, že vyhledá jiného advokáta.

Vzhledem k obsahu shora uvedeného sdělení stěžovatele a k němu přiložené informaci advokáta JUDr. Z. Vincence, ze dne 2. 12. 2005, považuje Ústavní soud za nadbytečné určovat další lhůtu k odstranění vad návrhu. Navíc stěžovatel podal žádost o prodloužení lhůty až poté, kdy původní lhůta k odstranění vad marně uplynula.

Protože stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, návrh odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. ledna 2006

František Duchoň soudce Ústavního soudu