Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. P., zastoupeného JUDr. Martinem Smrkovským, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2008, čj. 13 To 161/2008 - 368, a rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 25. 3. 2008, čj. 2 T 72/2006 - 346, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ve své ústavní stížnosti navrhl V. P. (dále jen "stěžovatel") zrušení shora označených rozhodnutí vydaných v jeho trestní věci.
Dříve než může Ústavní soud přistoupit k věcnému projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle § 72 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněn podat každý, kdo tvrdí, že pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod, a to za splnění několika zákonných podmínek. Zejména se jedná o § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Jedná se o lhůtu kogentní. Její nedodržení nemůže Ústavní soud prominout ani prodloužit [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona o Ústavním soudu]. Posledním rozhodnutím v této věci bylo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 11 Tdo 1229/2008, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele proti ústavní stížností napadenému usnesení krajského soudu. Podle sdělení Okresního soudu Praha - západ bylo usnesení Nejvyššího soudu stěžovateli doručeno dne 6. 1. 2009 a jeho obhájkyni JUDr. L. K. dne 20. 1. 2009. Lhůta k podání ústavní stížnosti proti označeným rozhodnutím obecných soudů počala běžet dne 21. 1. 2009. Ústavní stížnost byla podle údaje na obálce podána k poštovní přepravě dne 25. 2. 2010, tedy zjevně po šedesátidenní zákonné lhůtě (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Z výše uvedených důvodů, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný po lhůtě stanovené k jeho podání zákonem. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. května 2010
František Duchoň, v. r. soudce Ústavního soudu