Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost3× citováno

Spisová značka

I. ÚS 634/24

Téma · generováno AIZpětvzetí návrhu na dohodu o vině a trestu

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 23. 4. 2024Zpravodaj: Wintr JanTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2024:1.US.634.24.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - KSZ Ostrava SOUD - KS OstravaNapadený akt: jiný zásah orgánu veřejné mociPodání: 5. 3. 2024

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatelé napadli zpětvzetí návrhu na schválení dohody o vině a trestu státním zástupcem. Ústavní soud stížnost odmítl, protože v probíhajícím trestním řízení nevyužili všechny dostupné prostředky nápravy, včetně dohledu státního zastupitelství. Zdůraznil také, že neexistuje základní právo na uzavření dohody o vině a trestu.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost proti zpětvzetí návrhu na schválení dohody o vině a trestu je nepřípustná, nebyly-li vyčerpány dostupné prostředky ochrany v probíhajícím trestním řízení, včetně podnětu k výkonu dohledu podle § 12d nebo § 12e zákona o státním zastupitelství. Subsidiarita ústavní stížnosti podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu brání zásahu Ústavního soudu, dokud existuje jiná náprava. Ústavní pořádek nezaručuje základní právo na dohodu o vině a trestu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ústavní stížnost však není přípustná, protože stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud navíc za účinný prostředek nápravy, který je před podáním ústavní stížnosti nutné vyčerpat, považuje také podnět k výkonu dohledu podle § 12d nebo § 12e zákona o státním zastupitelství.
    Zobrazit v textu
  • Základní právo na dohodu o vině a trestu přitom ústavní pořádek nezná a stěžovatelé to ani netvrdí.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti J. K. a J. K., obou zastoupených JUDr. Tomášem Štípkem, advokátem se sídlem [adresa] proti zásahu státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci spočívajícímu ve zpětvzetí návrhu na schválení dohody o vině a trestu č. j. 2 KZV 7/2018-1027 ze dne 5. 1. 2024 ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 28 T 6/2021, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelé ústavní stížností brojí proti tzv. jinému zásahu státního zástupce krajského státního zastupitelství v probíhajícím trestním řízení. Zásah má spočívat v tom, že státní zástupce vzal zpět návrh na schválení dohody o vině a trestu, kterou stěžovatelé a státní zástupce uzavřeli.

2. Ústavní stížnost však není přípustná, protože stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

3. Podstatou ústavní stížnosti je její subsidiarita. To znamená, že k přezkumu Ústavním soudem může dojít až tehdy, neposkytuje-li právní řád jiné prostředky nápravy. Řízení před Ústavním soudem je tak jakousi poslední "záchrannou brzdou", nikoliv "zkratkou", kterou by bylo možné obcházet standardní možnosti, jak dosáhnout ochrany svých práv v rámci justiční soustavy. Je-li v určité procesní situaci možné, aby věc přezkoumal jiný orgán než Ústavní soud, nemůže do postavení takového orgánu Ústavní soud zasáhnout tím, že by ve věci rozhodl dříve než tento orgán (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 247/23, bod 10; III. ÚS 1414/21, body 5-7; II. ÚS 1424/10, body 4-5; I. ÚS 236/04 či III. ÚS 62/95; rozhodnutí jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

4. V posuzované věci probíhá trestní řízení a Ústavnímu soudu do něj nepřísluší zasahovat, dokud budou existovat jiné prostředky k ochraně práv stěžovatelů. V probíhajícím trestním řízení jich přitom podle trestního řádu existuje mnoho. Ústavní soud navíc za účinný prostředek nápravy, který je před podáním ústavní stížnosti nutné vyčerpat, považuje také podnět k výkonu dohledu podle § 12d nebo § 12e zákona o státním zastupitelství. Tato ustanovení zakotvují dohled (tzv. vnitřní a vnější) nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci v jeho příslušnosti [srov. nálezy sp. zn. I. ÚS 1565/14, bod 31; a I. ÚS 860/15, bod 51; a tyto nálezy respektující usnesení, např. sp. zn. IV. ÚS 247/23, bod 10; I. ÚS 914/22, bod 7; I. ÚS 34/19, bod 10; IV. ÚS 1823/18 či I. ÚS 2742/19).

5. Domnívají-li se stěžovatelé, že v jejich případě došlo k porušení základních práv, mají možnost tyto své námitky uplatnit uvnitř soustavy orgánů činných v trestním řízení. Teprve až v rámci trestního řízení nebude existovat jiná možnost nápravy, je možné podat ústavní stížnost jako onu poslední "záchrannou brzdu". Ochranu základním právům musejí poskytovat všechny orgány veřejné moci, nejen Ústavní soud.

6. Nadto je však třeba podotknout, že stěžovatelé v ústavní stížnosti ani nikterak nevysvětlují, proč by měla namítaná nezákonnost postupu státního zástupce představovat porušení základního práva na soudní ochranu. Na první pohled se jeví, že státní zástupce svým zpětvzetím návrhu na dohodu o vině a trestu právě umožní naplnění práva na soudní ochranu v plné míře, protože ve věci stěžovatelů proběhne celé řízení před trestními soudy. Základní právo na dohodu o vině a trestu přitom ústavní pořádek nezná a stěžovatelé to ani netvrdí.

7. Ústavní soud tak stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. dubna 2024

Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací