Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele3× citováno

Spisová značka

I. ÚS 636/17

Téma · generováno AIAktivní legitimace věřitele k ústavní stížnosti

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 14. 3. 2017Zpravodaj: Lichovník TomášTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2017:1.US.636.17.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - PODotčený orgán: SOUD - KS PrahaNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2. 3. 2017

Shrnutí · generováno AI

Věřitel napadal rozhodnutí, jímž jinému věřiteli nebylo přiznáno hlasovací právo na schůzi věřitelů v insolvenci. Ústavní soud stížnost odmítl, protože dopad rozhodnutí na stěžovatele byl jen zprostředkovaný a svá práva měl hájit přímo dotčený věřitel.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Ústavní stížnost může podat jen ten, kdo byl účastníkem předchozího řízení a jehož se zásah orgánu veřejné moci přímo dotýká. Věřitel nemá aktivní legitimaci napadat nepřiznání hlasovacího práva jinému věřiteli, neboť jde nanejvýš o zprostředkovaný dopad. Návrh byl proto odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ústavní stížnost může být podána pouze tím, kdo byl účastníkem předchozího řízení a koho se příslušný zásah orgánu veřejné moci přímo dotýká.
    Zobrazit v textu
  • Česká právní úprava neumožňuje, aby ústavní stížnost byla podávána za třetí osobu.
    Zobrazit v textu
  • Vzhledem k tomu, že stěžovatelka není oprávněna k podání ústavní stížnosti, byl její návrh bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnut.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti společnosti BEDALIEL, SE, Roháčova 1666/94, Praha 3 - Žižkov, právně zastoupené JUDr. Janem Vondráčkem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. 1. 2017 sp. zn. KSPH 61 INS 16348/2016, a to v rozsahu, v němž nebylo věřiteli č. 58 ZIRKEL a. s. přiznáno hlasovací právo na schůzi věřitelů dlužnice Velvana a. s., takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 3. 2017 se stěžovatelka domáhala zrušení záhlaví označeného rozhodnutí, a to z důvodu tvrzeného porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatelka, coby přihlášený věřitel č. 61, přihlásila do insolvenčního řízení vedeném proti vedlejší účastnici společnosti Velvana a. s. nezajištěné pohledávky v hodnotě přesahující 31 mil. Kč. Jedním z dalších účastníků insolvenčního řízení byla i společnost ZIRKEL a. s., která přihlásila zajištěnou pohledávku v celkové výši přesahující 32 mil. Kč. Napadeným usnesením rozhodl insolvenční soud tak, že společnosti ZIRKEL a. s. nepřiznal hlasovací právo na schůzi věřitelů.

Stěžovatelka s tímto postupem nesouhlasí a má za to, že jím krajský soud zasáhl do jejích základních práv a svobod. Vychází přitom z toho, že pokud by společnost ZIRKEL a. s. mohla hlasovat na schůzi věřitelů, o způsobu řešení úpadku dlužníka by již bylo rozhodnuto dle vůle většiny přihlášených věřitelů, aniž by o způsobu řešení úpadku musel rozhodovat insolvenční soud. Rozhodnutím insolvenčního soudu tak mělo dojít k deformaci veškerých hlasovacích práv první schůze věřitelů.

Ještě předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání a rozhodnutí ústavní stížnosti, je povinen posoudit, zda podaný návrh splňuje všechny podmínky řízení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Jednou ze základních podmínek řízení je aktivní legitimace navrhovatele. Tuto podmínku ovšem stěžovatelka - jak plyne z následující argumentace - nesplňuje.

Ústavní stížnost může být podána pouze tím, kdo byl účastníkem předchozího řízení a koho se příslušný zásah orgánu veřejné moci přímo dotýká. Lze sice připustit, že výsledek hlasování na schůzi věřitelů může být nepřipuštěním společnosti ZIRKEL a. s. určitým způsobem modifikován, nicméně to nic nemění na skutečnost, že stěžovatelky se rozhodnutí schůze věřitelů dotýká zprostředkovaně. Je to především společnost ZIRKEL a. s., která musí bránit svá práva. Česká právní úprava neumožňuje, aby ústavní stížnost byla podávána za třetí osobu. Důvodem je především ta skutečnost, že zásah orgánů veřejné moci se jí netýká bezprostředně. Krom toho, Ústavnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že společnost ZIRKEL a. s. si proti uvedenému postupu podala vlastní ústavní stížnost, jež je evidována pod sp. zn. IV. ÚS 549/17.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelka není oprávněna k podání ústavní stížnosti, byl její návrh bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. března 2017

Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací