Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. B. S., advokátky se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. ledna 2017 č. j. 49 Co 23/2016-164, za účasti Krajského soudu v Brně, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností se stěžovatelka s odkazem na údajné porušení čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhala zrušení shora uvedeného soudního usnesení. Krajský soud v Brně jím rozhodl ve věci zástavního věřitele Raiffeisen stavební spořitelna, a. s., proti zástavní dlužnici J. D., o soudní prodej zástavy, že ustanovenému zástupci zástavní dlužnice, Mgr. P. S., advokátovi se sídlem [adresa] se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 3 000 Kč.
2. Stěžovatelka (advokátka) uvedla, že u ní zaměstnaný advokát Mgr. Petr Sedláček byl ustanoven zástupcem paní J. D. usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2016 a tento soud mu, údajně svévolně, přiznal ústavní stížností napadeným usnesením odměnu za dva úkony právní služby a náhradu hotových výdajů ve výši 3 000 Kč. Soud tak rozhodl bez předchozího vyúčtování z její strany, nevzal v potaz, že je plátkyní daně z přidané hodnoty a je prý také sporné, z jaké tarifní hodnoty má být počítána cena za jeden úkon právní služby. Krajský soud tak podle názoru stěžovatelky zasáhl do jejího práva podnikat a nenaplnil její legitimní očekávání.
3. Ústavní soud se nejdříve musí zabývat tím, zda jsou splněny všechny formální náležitosti, kladené na ústavní stížnost. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je stěžovatelem fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.
4. Podle ust. § 15b odst. 3 zákona o advokacii poskytuje zaměstnaný advokát právní služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele. To znamená, že vůči třetím osobám (včetně soudu) vystupuje svým jménem a práva a povinnosti svého jednání uplatňuje sám, pouze má povinnost přijaté plnění převést na zaměstnávajícího advokáta (analogicky podle § 2455 a násl. občanského zákoníku). Stěžovatelka proto nebyla účastníkem řízení o přiznání odměny a náhradě hotových výdajů a není proto osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti.
5. Z uvedeného důvodu byla ústavní stížnost odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. března 2017
David Uhlíř v. r. soudce zpravodaj