Ústavní soud rozhodl soudcem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. K., zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2006, čj. 56 C 212/2002 - 94, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 30. 9. 2006, stěžovatelka navrhla zrušení shora označeného rozsudku Okresního soudu v Ostravě (dále jen "okresní soud"), vydaného v řízení o zaplacení 1 700,-- Kč. Tvrdila, že v řízení před okresním soudem byla porušena její základní práva ve smyslu čl. 4 odst. 1, 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, protože jí nebyl určen advokát, ačkoli o něj žádala, nebyla osvobozena od soudních poplatků ani nebylo, přes její žádost, odročeno jednání soudu. Navíc k projednání věci nebyl příslušný okresní soud, ale Krajský soud v Ostravě. V řízení také došlo k neodůvodněným průtahům.
Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta počíná dnem následujícím po doručení rozhodnutí, přičemž za poslední procesní prostředek se považuje řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Přípustnost odvolání je limitována výší peněžitého plnění, o kterém bylo rozsudkem rozhodnuto (§ 202 odst. 2 OSŘ). Rozsudkem okresního soudu bylo rozhodováno o zaplacení 1 700,-- Kč, v daném případě bylo odvolání nepřípustné a stěžovatelka neměla v řízení před obecnými soudy k dispozici ani jiné opravné prostředky. Lhůta pro podání ústavní stížnosti začala tedy stěžovatelce běžet již dnem následujícím po doručení rozsudku okresního soudu. Ze spisu okresního soudu, sp. zn. 56 C 212/2002, vyplývá, že zmíněný rozsudek byl stěžovatelce doručen dne 21. 7. 2006 (viz č. l. 96). Šedesátidenní lhůta tak skončila v úterý 19. 9. 2006. Na opožděném podání ústavní stížnosti nic nemění skutečnost, že poprvé ji stěžovatelka odeslala dne 23. 9. 2006 na nesprávnou adresu (tj. uvedla Ústavní soud ČR, [PSČ obec] 4), takže se jí zásilka vrátila. Poslala ji proto opětovně, a to dne 30. 9. 2006, již na adresu správnou. Protože nebyly splněny formální předpoklady k projednání ústavní stížnosti, nemohl se Ústavní soud zabývat jejím obsahem. S odkazem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě [ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. října 2007
František Duchoň soudce Ústavního soudu