I. ÚS 673/05

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou dne 2. 12. 2005 stěžovatelka napadla postup Okresního soudu v Břeclavi, ve shora označené věci, spočívající v průtazích v řízení.

K posouzení důvodnosti ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spis sp. zn. 5 C 826/99 uvedeného okresního soudu. Z tohoto spisu bylo zjištěno, že původně se jednalo o spor žalobců J. L. a T. L. proti žalované J. V. o vydání nemovitosti - v podstatě vrácení daru, zahájený žalobou dne 10. 10. 1994, pod sp. zn. 4 C 1267/94. Při ústním jednání, konaném dne 29. 6. 1999, došlo ke změně žaloby na určení podílového spoluvlastnictví k nemovitosti a k jejímu doplnění a takto změněná žaloba byla vyloučena k samostatnému projednání pod sp. zn. 5 C 826/99. V průběhu řízení žalobce T. L. dne 20. 5. 2002 zemřel. Usnesením ze dne 16. 4. 2004, čj. 5 C 826/99 - 72, okresní soud řízení přerušil do skončení dědického řízení. Stěžovatelka do uvedeného řízení poprvé zasáhla návrhem na pokračování v řízení ze dne 20. 10. 2004, který odůvodnila zejména tím, že je podle závěti zůstavitele, ze dne 12. 3. 1997, dědičkou zůstavitele s tím, že listinou o vydědění z téhož dne zůstavitel vydědil svou dceru J. V. Usnesením ze dne 31. 3. 2005, čj. 5 C 826/99 - 97, rozhodl Okresní soud v Břeclavi, že v uvedeném řízení bude pokračovat místo zemřelého T. L. s dědici, tj. s J. L., jako pozůstalou manželkou a s pozůstalými dětmi H. S., Mgr. A. O. a T. L. Uvedené usnesení si stěžovatelka vyzvedla na poště dne 19. 5. 2005 a právní mocí uvedeného usnesení tak vstoupila do řízení na straně žalující.

Ústavní soud je povinen, dříve než zahájí věcné posuzování ústavní stížnosti, zkoumat, zda jsou splněny stanovené náležitosti, zejména pak, je-li ústavní stížnost přípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle uvedeného ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek (§ 72 odst. 3), který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4).

Novelou zákona o soudech a soudcích, provedenou zákonem č. 192/2003 Sb., byl do právního řádu včleněn, s účinností od 1. 7. 2004, nový institut - tzv. návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu (§ 174a zákona o soudech a soudcích). Uvedený institut lze považovat za nový efektivnější prostředek k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení, než byla původní stížnost na průtahy v řízení.

Z obsahu spisu Okresního soudu v Břeclavi a z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatelka si předsedovi uvedeného okresního soudu stěžovala na průtahy v uvedeném řízení, ale dál, ve smyslu shora uvedeného § 174a zákona o soudech a soudcích, nepostupovala. Tato skutečnost činí její ústavní stížnost nepřípustnou, protože použití tohoto nového procesního prostředku je nutno považovat za procesní prostředek, který stěžovatelka mohla a měla, ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, vyčerpat. Došlo tedy k naplnění podmínky pro odmítnutí ústavní stížnosti soudcem zpravodajem podle § 43 odst. 1 písm. c), ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Závěrem nutno poznamenat, že stěžovatelka se účastnicí uvedeného řízení stala teprve v průběhu roku 2005, ústavní stížnost podala 2. 12. 2005 a svým postupem, daným její netrpělivostí, jen prodloužila řízení ve věci o dobu, po kterou trvalo řízení před Ústavním soudem.

Ze všech shora uvedených důvodů byla její ústavní stížnost odmítnuta soudcem zpravodajem jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. c), ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. října 2006 František Duchoň soudce Ústavního soudu