ÚS 673/2000
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. Ch., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 7. 2000, sp. zn. 12 Co 418, 419/2000, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 9. 11. 1999, sp. zn. 6 C 119/99, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel ve svém návrhu namítal porušení svých základních lidských práv postupem shora uvedených obecných soudů ve věci údajné neplatnosti okamžitého zrušení jeho pracovního poměru.
Vzhledem k okolnosti, že podání stěžovatele neodpovídalo příslušným ustanovením zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatele podrobně komentovaným přípisem ze dne 8. 1. 2001 k odstranění vad podání. Současně jej poučil, že pokud ve lhůtě do 20 dnů od doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odmítnut.
Výzva k odstranění vad byla stěžovateli doručena dne 12. 1. 2001. Následně stěžovatel zaslal Ústavnímu soudu některé požadované náležitosti a písemnosti, avšak neodstranil nedostatek právního zastupování. Ústavní soud proto opětovně vyzval stěžovatele dopisem ze dne 28. 2. 2001 k odstranění tohoto nedostatku a zároveň stěžovatele upozornil, že nedostatek právního zastoupení před Ústavním soudem nelze dle platné právní úpravy prominout. Současně Ústavní soud stěžovateli sdělil, že vyjádření a poučení ze strany Ústavního soudu ohledně odstranění uvedeného procesního nedostatku je konečné a pokud nedostatek nebude ve stanovené lhůtě odstraněn, již bez dalšího bude návrh stěžovatele odmítnut. Uvedenou písemnost převzal stěžovatel dne 20. 3. 2001. Dne 8. 4. 2001 bylo Ústavnímu soudu doručeno další podání stěžovatele, v němž stěžovatel polemizoval nad požadavkem právního zastoupení. Přílohou k tomuto podání byla i "plná moc", která i přes předchozí poučení ze strany Ústavního soudu postrádala základní náležitosti, zejména podpis, resp. akceptaci smluvních stran. Lhůta k odstranění vad proto marně uplynula dne 9. 4. 2001.
V návaznosti na skutečnost, že stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 9. 4. 2001, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad, rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu tak, že návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 2. května 2001
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu