Paragrafiq Asistent a předplatné spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady - § 43/1/a)

Spisová značka

I. ÚS 71/94

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 1994-07-11Zpravodaj: Klokočka VladimírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:1994:1.US.71.94
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FOPodání: 1994-05-09Předmět řízení: základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip rovnosti

Plný text

Sp. zn. I. ÚS 71/94 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele L. H., o ústavní stížnosti proti zákonné úpravě druhé vlny kupónové privatizace,

t a k t o :

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel svým podáním ze dne 1. 5. 1994 namítal nesprávnost stávající právní úpravy druhé vlny kupónové privatizace. Poukázal na to, že je občanem České republiky s trvalým pobytem na Slovensku. Dovozuje, že zákonnou úpravou druhé vlny kupónové privatizace došlo k diskriminaci občanů České republiky, kteří po rozdělení federace zůstali žít ve Slovenské republice. Zdůraznil, že pomíjí všechny morální aspekty, které cítí z tvrdého rozhodnutí neumožnit těmto občanům dvojí občanství. Ve vztahu k otázce kupónové privatizace, konkrétně k její druhé vlně, pak spatřuje diskriminaci a rozpor s Ústavou v tom, že přijatý zákon vyloučil občany České republiky, žijící na Slovensku a obráceně i občany Slovenské republiky s trvalým pobytem v České republice, z účasti v rámci druhé vlny kupónové privatizace. Protiústavnost této zákonné úpravy stěžovatel spatřuje v porušení principu rovnosti práv občanů obou republik, kterou ústavní dělení federace zaručovalo. Sám za sebe uvádí, že státní občanství České republiky si rozhodl ponechat dobrovolně, cítí se však diskriminován ve věci dělení společného majetku. Za paradoxní považuje, že na jedné straně se zákonnou cestou majetky vracejí a dalším zákonem se jiným občanům právo na díl společného majetku upírá.

Přípisem ze dne 25. 5. 1994 byl navrhovatel vyzván Ústavním soudem ČR k odstranění vad svého podání a současně byl poučen, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh, podle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., odmítnut. Dále výzvou ze dne 23. 5. 1994 byl stěžovatel seznámen s možným postupem ve věci podání návrhu v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů ve smyslu ustanovení §§ 64 a 74 zákona o Ústavním soudu. Výzva k odstranění vad podání byla navrhovateli doručena dne 26. 5. 1994, lhůta k jejich odstranění marně uplynula 26. 6. 1994.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. nejpozději do 26. 6. 1994, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad dle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) shora citovaného zákona tak, že jeho návrh odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. července 1994

prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu

Máte otázku k tomuto rozhodnutí?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací