Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu P. B., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2018 č.j. 30 Cdo 4183/2018-176, ze dne 18. 12. 2018 č.j. 30 Cdo 2634/2018-44, ze dne 17. 1. 2019 č.j. 30 Cdo 4025/2018-69 a ze dne 16. 1. 2019 č.j. 30 Cdo 4352/2018-30, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrh na zahájení řízení nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (především absence povinného právního zastoupení). Přestože si jich navrhovatel musil být vědom, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně (ve více jak sto případech) obrátil s podáními, při jejichž projednání byl o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučen, zvolil opět nekvalifikovaný postup. Proto jej Ústavní soud bez dalšího odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Obdobně již postupoval v celé řadě předchozích věcí navrhovatele, kupř. ve věcech sp. zn. IV. ÚS 3642/18, sp. zn. I. ÚS 3643/18, sp. zn. II. ÚS 3986/18 aj.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 6. března 2019
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj