Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o návrhu stěžovatele R. H., t. č. Vazební věznice Praha - Pankrác, P. O. Box 5/A2C, zastoupeného JUDr. Janem Přibem, advokátem, se sídlem [adresa] Praha 8, proti posudku Pražské správy sociálního zabezpečení o invaliditě ze dne 29. 2. 2016, č. j. LPS/2015/3783-P8_CSSZ, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatel se podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného posudku o invaliditě, vyslovení porušení ústavně zaručeného práva na zachování lidské důstojnosti, práva na ochranu zdraví a porušení zákazu diskriminace a přikázání zpracování nového posudku o invaliditě.
2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální předpoklady stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Ústavní stížnost není přípustná. 4. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ustanovení § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu dále platí, že jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo. 5. V nyní projednávané věci je předmětem přezkumu posudek o invaliditě stěžovatele vypracovaný posuzující lékařkou MUDr. M. K. pro účely poskytnutí invalidního důchodu. Uvedený posudek nesplňuje pojmové znaky rozhodnutí, opatření nebo jiného zásahu orgánu veřejné moci, neboť slouží pouze jako jeden z podkladů pro vydání rozhodnutí orgánu správy sociálního zabezpečení. Posuzující lékařka zde rovněž nevystupuje v postavení správního orgánu. Způsobilost případného zásahu do základních práv a svobod stěžovatele lze spojovat až s následným rozhodnutím o invalidním důchodu, proti kterému lze rovněž brojit řádnými a mimořádnými opravnými prostředky ve správním řízení či následně žalobou ve správním soudnictví. 6. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, tedy že návrh nesměřuje proti rozhodnutí, opatření ani jinému zásahu orgánu veřejné moci, Ústavní soud soudcem zpravodajem bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání ústavní stížnost odmítl jako nepřípustný návrh, a to podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. května 2016
David Uhlíř v. r. soudce zpravodaj