Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem v právní věci stěžovatelky ASTIN Catalysts and Chemicals, s. r. o., se sídlem [adresa] zastoupené Mgr. Milanem Hadravou, advokátem, Advokátní kancelář se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 11. 2013 č. j. KSUL 70 INS 26080/2013-A-15 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 1. 2014 č. j. 3 VSPH 2153/2013-A-20 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka napadá ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 6. 3. 2014 shora označená rozhodnutí obecných soudů s tím, že jimi bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces garantované v ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny). V ústavní stížnosti brojí proti postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem, který rozhodl o zjištění úpadku úpadce (stěžovatelky), ačkoliv úpadce vzal svůj návrh podle svých tvrzení řádně a včas zpět. Proti tomuto rozhodnutí insolvenčního soudu podala stěžovatelka odvolání, které bylo vrchním soudem odmítnuto jako nepřípustné.
2. Ústavní soud je povinen v prvé řadě posoudit, zda ústavní stížnost splňuje náležitosti stanovené v ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
4. Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka byla krajským soudem v usnesení řádně poučena, že proti výroku I. usnesení není odvolání přípustné. Přesto podala proti výroku I. usnesení odvolání, které bylo odvolacím soudem právě pro nepřípustnost odmítnuto.
5. Insolvenční zákon jasně stanoví, jaké jsou podmínky pro zpětvzetí insolvenčního návrhu ze strany dlužníka. Pokud tak stěžovatelka učinila a insolvenční soud přesto jejímu podání nevyhověl, měla se již po doručení usnesení o zjištění úpadku obrátit na Ústavní soud s řádnou ústavní stížností. Ústavní stížnost je stěžovatelka oprávněna podat proti poslednímu procesnímu prostředku, který zákon stěžovatelce k ochraně jeho práva poskytuje a nikoliv o posledním nepřípustně uplatněném opravném prostředku - zde odvolání (nejedná se o mimořádný opravný prostředek, kde přípustnost závisí na uvážení soudu).
6. Shora označené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo stěžovatelce doručeno prostřednictvím datové schránky dne 21. 11. 2013. Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 6. 3. 2014, tedy po uplynutí lhůty stanovené zákonem.
7. S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatelky podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. srpna 2014
Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj